Památky středních Čech, 2025 (roč. 39), číslo 2

Gotický kostel sv. Ondřeje v Nelahozevsi

Gothic Church of St Andrew in Nelahozeves

Dalibor Prix

Památky středních Čech 2025, 39(2)

Menší jednolodní středověký kostel sv. Ondřeje v Nelahozevsi (okres Mělník), s užším, pětiboce ukončeným presbytářem a obdélnou sakristií na severní straně presbytáře prozatím budil méně pozornosti než proslulý renesanční zámek na ostrožně jižně od kostela, vybudovaný Florianem Griespeckem z Griesbachu, nebo rodný dům hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Nepočetná starší i novější literatura nenabídla jednotné datování vzniku stavby v rámci 14. století a kostel nebyl zasazen do širších architektonických a stylových souvislostí. V letošním roce dokončená celková oprava stavby (2024–2025) a s ní související průzkumy umožnily rozšířit skromné...

Karlštejnský poklad mezi tradicí a prameny
Rekonstrukce dějin a proměny interpretace

The Karlštejn Treasure: Between Tradition and Sources
Reconstruction of History and Transformations of Interpretation

Filip Wittlich

Památky středních Čech 2025, 39(2)

Karlštejnský poklad, soubor stříbrných a zlacených artefaktů ze 14. století uchovávaný v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, byl po více než sto let spojován s hradem Karlštejnem. Studie na základě nově zpřístupněných archivních pramenů ukazuje, že tato vazba je tradovanou legendou, nikoli doloženým faktem. Rekonstrukce okolností nákupu, výstav a odborných diskusí odhaluje postupné utváření příběhu, jeho institucionální zakotvení a význam pro interpretaci českého středověkého zlatnictví.

Rekonstrukce hradu Karlštejna
Skrytý pramen

Reconstruction of Karlštejn Castle
A Hidden Source

Jana Pařízková Čevonová, Marek Pařízek

Památky středních Čech 2025, 39(2)

Součástí dosud neznámé varianty plánu menší věže hradu Karlštejna s nálezy fragmentů dřevěných konstrukcí, pocházející z pozůstalosti Friedricha Schmidta, je unikátní vyobrazení středověké podoby Karlštejna, které lze datovat na přelom 14. a 15. století. Dnes patrně nedo chovanou kresbu tužkou ve špaletě blíže neupřesněného okna velké věže překreslil do uvedeného plánu Josef Mocker v roce 1887. Velká věž má na ní mírně vysazený ochoz s cimbuřím a strmou valbovou střechu, nikoliv mohutné dřevěné podsebití, typické pro novogotickou siluetu hradu. Kresba nebyla při plánování rekonstrukce využita jako zásadní ikonografický pramen, uplatnila se patrně pouze...

Nad stavební podobou a úlohou hradu Karlíka

Reflections on the Architectural Form and Role of Karlík Castle

Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný

Památky středních Čech 2025, 39(2)

Cílem článku je prezentace výsledků archeologického výzkumu drobného hradu Karlíka (okres Praha-západ), který je dosavadním bádá ním považován za nejmenších hrad založený Karlem IV. Na základě současných poznatků je třeba zásadně revidovat dosavadní představu o stavební podobě hradu. Při výzkumu byly dokumentovány relikty paláce a obvodové hradby. Předmětem diskuse je i úloha hradu. Autoři článku na základě velikosti a stavební podoby hradu hypoteticky uvažují, že se jednalo o sídlo nižší šlechty. Tomuto závěru neodporuje ani dobová zmínka o hradu.

Úvodní slovo

Introductory Word

Hana Prixová Dvorská

Památky středních Čech 2025, 39(2)

K výpovědi vztahu starých cest a vybraných lokalit v dolním Posázaví

A Testimony on the Relationship Between Old Routes and Selected Locations in the Lower Posázaví Region

Lukáš Slabý, Pavel Bolina

Památky středních Čech 2025, 39(2)

Při současné absenci rozsáhlejších archeologických výzkumů vrchnostenských sídel a městských center skýtá jeden z možných postupů pro získání nových poznatků rozbor jejich vztahů k někdejším hlavním cestám, které danou krajinou kdysi procházely. Tento postup se ukazuje jako přínosný zejména tam, kde je již jen velmi malá pravděpodobnost nalezení nového písemného pramene nebo architektonického článku, který by vnášel další světlo do problematiky počátků či funkce dotčených lokalit. Výsledky analýzy vazeb mezi vybranými místy dolního Posázaví a tudy probíhajícími dálkovými cestami jsou obsahem předkládaného článku, který by měl vnést další důležité argumenty...

Úvoz jako památka

A Sunken Lane as Memory

Milena Hauserová

Památky středních Čech 2025, 39(2)

Dochovaný úsek svazku úvozů v lesním porostu severně od Benešova představuje jednu z typických situací, v nichž se dochovaly ucho pitelné pozůstatky starších etap významného komunikačního tahu. Poskytuje tak vhodný materiál pro pokus o identifikaci, pojmenování a kritické zkoumání vlastností pozůstatků starých cest v terénu, které zakládají jejich památkovou hodnotu jak ve smyslu tradičního pojetí památkové péče, a tak i těch pohledů, které tento rámec přesahují. Zvolený soubor terénních reliktů je zamýšlen jako modelový příklad, který otevírá diskusi o tom, jaké hodnoty nám dědictví tohoto druhu nabízí, a tím i nepřímo k otázce jak se postavit k jeho...

Evě Volfové k životnímu jubileu

To Eva Volfová on Her Life Anniversary

Vít Jesenský

Památky středních Čech 2025, 39(2)