Stanislav Plešmíd, Karel Foud
Okna roubeného lidového domu na Zbirožsku a Křivoklátsku v proměnách času
Památky středních Čech 2016/30, str: 93–101
Rubrika: Materiálie
Odkaz pro citaci: http://www.pamatkysc.cz/clanek?ID=98
Okno je nedílnou součástí architektury, lidové, městské, vrchnostenské,
sakrální, technické a jiné. Vzniká jako produkt prvoplánového
návrhu objektu, jako jeden z prvních tesařských nebo truhlářských
prvků je vyměňován a ve zvýšené míře také podléhá
módním trendům a požadavkům doby. Vývoj oken roubených
domů středočeského typu na Křivoklátsku a Zbirožsku probíhá paralelně
již od středověku, až se ustálil na typickém vzhledu a tvarosloví
(okno dvojité, dvoukřídlé, šestitabulkové). Dožívající okna
jsou nahrazována novými, nesoucími se velmi často v duchu návratu
k historizující podobě, ve zkoumaném regionu se však setkáme
i s roubenými domy, vybavenými nevhodnými, pouze účelově řešenými
okny. Poznání a dokumentace oken jako nedílné součásti historických
staveb patří mezi rozvíjející se vědní okruhy památkové
péče. Roubená stavení ze Zbirožska a Křivoklátska jsou z větší části
produktem stavební činnosti 19. století, případně již období na přelomu
18. a 19. věku. Dnes již klasická jednoduchá, případně dvojitá
dvoukřídlá okna dělená do tabulek (obvykle šesti), tolik typická pro
stavby pocházející z období klasicismu, nahrazovala v mladším čase
(především kolem roku 1900) okna do tvaru T. Další změnu přineslo
období 30.–40. let 20. století, kdy byly mnohé okenní otvory
zvětšeny. Novodobým typem oken, vyskytující se v některých roubených
domech ve zkoumané oblasti, jsou okna zdvojená, dvou
nebo trojkřídlá, nečleněná, tvarově značně vzdálená slohovým oknům
z období druhé poloviny 19. století. Po roce 1990 se objevují
okna odlišné konstrukce i vzhledu, vybavená dvojsklem. Jde většinou
již o okna jednoduchá, jedno nebo dvoukřídlá, s rámem dřevěným
nebo zhotoveným z plastových profilů. Vedle problematiky
zachování historických výplní okenních otvorů se památková péče
věnuje otázce jejich poznání, způsobu výroby apod., ve snaze tyto
jedinečné doklady řemeslné úrovně předešlých generací v terénu
rozpoznat, dokumentovat a také zachovat.