Viktor Kovařík, Pavel Zahradník
Mariánský sloup na Palackého náměstí v Hořovicích, k jeho historii, transferům a peripetiím oprav i restaurování v minulosti
Památky středních Čech 2016/30, str: 37–51
Rubrika: Studie
Odkaz pro citaci: http://www.pamatkysc.cz/clanek?ID=94
Článek pojednává o jedné z nemnoha v průběhu 17. a 18. století
tolik populárních sochařských monumentálních památek typu
mariánských a trojičních sloupů na území Berounska, sloupu se sochou
Panny Marie Immaculaty v Hořovicích. Sloup, jehož přesné
datum vzniku bohužel dosud není znám, pochází patrně z doby po
morové ráně, která zasáhla Čechy v roce 1713. Sochařskou výzdobu
sloupu není dosud možné na základě dnešního stavu bádání autorsky
určit. Předpokládaným datem svého vzniku a především svou
kompozicí se však poměrně blíží k typově obdobným památkám,
které vznikly na panstvích Anny Marie Františky velkovévodkyně
Toskánské ve středních Čechách, např. v Buštěhradě, ve Zvoleněvsi,
v Kozomíně apod. Text příspěvku primárně pojednává o historii
oprav a restaurování hořovického sloupu v minulosti od období druhé
poloviny 19. století až do současnosti, kterým se dosud po odborné
stránce nikdo podrobně nevěnoval. Hořovický sloup prošel v minulosti
poměrně razantní změnou svého umístění, po dlouhou dobu
byl deponován mimo své místo, na kterém bylo snad náhodou či
spíše záměrně vybudováno parkoviště, takže muselo dojít k další
změně osazení. Během časově mimořádně dlouhého restaurátorského
zásahu, který začal po razantním poškození sloupu vojenským
vozidlem v roce 1970, a trval s přestávkami kvůli různým peripetiím,
které jsou v textu popsány, celých patnáct let, došlo k výměně
řady prvků sloupu za kamenosochařské kopie. V současnosti tak sice
sloup stojí stále na Palackého náměstí, ale oproti původnímu stavu,
který byl mj. proponován ve vztahu k monumentálnímu průčelí
kostela Nejsvětější Trojice, je nyní opačně orientován a náměstí tak
bylo ochuzeno o jednu ze svých výrazných kompozičních dominant.