Viktor Kovařík, Pavel Zahradník
Mariánský sloup na Palackého náměstí v Hořovicích, k jeho historii, transferům a peripetiím oprav i restaurování v minulosti

Památky středních Čech 2016/30, str: 37–51
Rubrika: Studie

Odkaz pro citaci: http://www.pamatkysc.cz/clanek?ID=94

Článek pojednává o jedné z nemnoha v průběhu 17. a 18. století tolik populárních sochařských monumentálních památek typu mariánských a trojičních sloupů na území Berounska, sloupu se sochou Panny Marie Immaculaty v Hořovicích. Sloup, jehož přesné datum vzniku bohužel dosud není znám, pochází patrně z doby po morové ráně, která zasáhla Čechy v roce 1713. Sochařskou výzdobu sloupu není dosud možné na základě dnešního stavu bádání autorsky určit. Předpokládaným datem svého vzniku a především svou kompozicí se však poměrně blíží k typově obdobným památkám, které vznikly na panstvích Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské ve středních Čechách, např. v Buštěhradě, ve Zvoleněvsi, v Kozomíně apod. Text příspěvku primárně pojednává o historii oprav a restaurování hořovického sloupu v minulosti od období druhé poloviny 19. století až do současnosti, kterým se dosud po odborné stránce nikdo podrobně nevěnoval. Hořovický sloup prošel v minulosti poměrně razantní změnou svého umístění, po dlouhou dobu byl deponován mimo své místo, na kterém bylo snad náhodou či spíše záměrně vybudováno parkoviště, takže muselo dojít k další změně osazení. Během časově mimořádně dlouhého restaurátorského zásahu, který začal po razantním poškození sloupu vojenským vozidlem v roce 1970, a trval s přestávkami kvůli různým peripetiím, které jsou v textu popsány, celých patnáct let, došlo k výměně řady prvků sloupu za kamenosochařské kopie. V současnosti tak sice sloup stojí stále na Palackého náměstí, ale oproti původnímu stavu, který byl mj. proponován ve vztahu k monumentálnímu průčelí kostela Nejsvětější Trojice, je nyní opačně orientován a náměstí tak bylo ochuzeno o jednu ze svých výrazných kompozičních dominant.