Jan Pešta, Eliška Nová
Zámecké sídlo v Osově

Památky středních Čech 2015/29, str: 34–53
Rubrika: Studie

Odkaz pro citaci: http://www.pamatkysc.cz/clanek?ID=72

Mezi zajímavá, avšak poměrně málo známá barokní zámecká sídla středních Čech patří Osov na Berounsku. Zámek barokního původu byl naposledy upraven Václavem Palivcem ve 30. letech 20. století. Dodnes tvoří jádro mimořádně pozoruhodné krajinářské kompozice, která je chráněna jako krajinná památková zóna Osovsko. Ačkoli zámecký areál tvoří spolu s blízkým kostelem, připisovaným autorsky Anselmu Luragovi a Bartolomeu Scottimu, ústřední bod krajinářské kompozice, jeho poznání do nedávné doby nedosahovalo patřičné úrovně. V roce 2013 byl zpracován stavebněhistorický průzkum areálu, sestávajícího z vlastního zámku, bývalé sýpky, zbytků pivovaru, parku a několika dalších objektů doplňkového významu. Z výsledků tohoto průzkumu, který mimo jiné přispěl k upřesnění doby vzniku jednotlivých staveb, čerpá i tato studie. Zámecký areál tvoří kromě vlastního trojkřídlého zámku a mělkého čestného dvoru, obráceného k východu, také hospodářské stavby, rozseté v neudržovaném přírodně-krajinářském parku protáhle obdélníkového půdorysu. Jižně od zámku stojí dnes solitérní budova sýpky, při východní hranici areálu jsou zbytky někdejšího pivovaru. Situace, zachycená mapou stabilního katastru z roku 1840, se však od dnešního stavu liší. Zámek byl tehdy doplněn ještě dalšími budovami snad hospodářského účelu, které uzavíraly dvůr (jejich součástí byl i zmiňovaný pivovar). Také sýpka byla svým západním štítovým průčelím zakomponována do fronty menších objektů, situovaných jižně od zámku (jejich součástí byla i brána, kterou do dvora vstupovala hlavní osová cesta od Skřipele). Všechny tyto budovy beze stopy zanikly. Článek se podrobněji zabývá vlastním zámkem, jehož výstavbu na základě dendrochronologie datuje do let 1745–1754, respektive do počátku 50. let 18. století, a zpochybňuje dosavadní názory na jeho dějiny. Současně konstatuje archaické dispoziční, v podstatě raně barokní uspořádání zámku a pro srovnání zmiňuje několik zámků podobných dispozic, ovšem vesměs již z doby kolem roku 1700. Kromě charakteristiky pozdně barokního zámku, jeho dispozice, konstrukcí, detailů a prvků jsou podány informace o dalších úpravách, zejména o posledních, realizovaných ve 30. letech 20. století. Součástí je plánová a fotografická dokumentace, včetně pozoruhodných fotografií interiérů z 30. let 20. století.