
Jan Pešta, Eliška Nová
Zámecké sídlo v Osově
Památky středních Čech 2015/29, str: 34–53Rubrika: Studie
Odkaz pro citaci:
http://www.pamatkysc.cz/clanek?ID=72 Mezi zajímavá, avšak poměrně málo známá barokní zámecká
sídla středních Čech patří Osov na Berounsku. Zámek barokního
původu byl naposledy upraven Václavem Palivcem ve 30. letech
20. století. Dodnes tvoří jádro mimořádně pozoruhodné krajinářské
kompozice, která je chráněna jako krajinná památková zóna Osovsko.
Ačkoli zámecký areál tvoří spolu s blízkým kostelem, připisovaným
autorsky Anselmu Luragovi a Bartolomeu Scottimu, ústřední
bod krajinářské kompozice, jeho poznání do nedávné doby nedosahovalo
patřičné úrovně. V roce 2013 byl zpracován stavebněhistorický
průzkum areálu, sestávajícího z vlastního zámku, bývalé sýpky,
zbytků pivovaru, parku a několika dalších objektů doplňkového významu.
Z výsledků tohoto průzkumu, který mimo jiné přispěl
k upřesnění doby vzniku jednotlivých staveb, čerpá i tato studie.
Zámecký areál tvoří kromě vlastního trojkřídlého zámku a mělkého
čestného dvoru, obráceného k východu, také hospodářské stavby,
rozseté v neudržovaném přírodně-krajinářském parku protáhle
obdélníkového půdorysu. Jižně od zámku stojí dnes solitérní budova
sýpky, při východní hranici areálu jsou zbytky někdejšího pivovaru.
Situace, zachycená mapou stabilního katastru z roku 1840, se však
od dnešního stavu liší. Zámek byl tehdy doplněn ještě dalšími budovami
snad hospodářského účelu, které uzavíraly dvůr (jejich součástí
byl i zmiňovaný pivovar). Také sýpka byla svým západním štítovým
průčelím zakomponována do fronty menších objektů,
situovaných jižně od zámku (jejich součástí byla i brána, kterou do
dvora vstupovala hlavní osová cesta od Skřipele). Všechny tyto budovy
beze stopy zanikly.
Článek se podrobněji zabývá vlastním zámkem, jehož výstavbu
na základě dendrochronologie datuje do let 1745–1754, respektive
do počátku 50. let 18. století, a zpochybňuje dosavadní názory na
jeho dějiny. Současně konstatuje archaické dispoziční, v podstatě
raně barokní uspořádání zámku a pro srovnání zmiňuje několik
zámků podobných dispozic, ovšem vesměs již z doby kolem roku
1700. Kromě charakteristiky pozdně barokního zámku, jeho dispozice,
konstrukcí, detailů a prvků jsou podány informace o dalších
úpravách, zejména o posledních, realizovaných ve 30. letech 20. století.
Součástí je plánová a fotografická dokumentace, včetně pozoruhodných
fotografií interiérů z 30. let 20. století.