Jan Žižka
Ke konferenci Obnova památek 2018 – Opravy režného a neomítnutého zdiva – téma torzální architektura

Památky středních Čech 2018/32, str: 61–64
Rubrika: Recenze

Odkaz pro citaci: http://www.pamatkysc.cz/clanek?ID=126

V březnu 2018 proběhla konference z cyklu Obnova památek, pořádaná STUDIEM AXIS. Konference se zabývala opravami režného a neomítnutého zdiva s tím, že byly předneseny i referáty týkající se konzervace torzální architektury. Příspěvek reaguje na dvojici referátů, publikovaných ve sborníku z konference, které připomenuly hlavní a obecné i konkrétní zásady přístupu ke konzervaci zřícenin. Důraz je kladen zejména na nenápadnost opravy. Současně, zejména v rámci komentářů k publikovaným fotografiím, se tyto referáty zabývají konkrétními příklady konzervace. Některé nedávné opravy ze Středočeského kraje jsou zde presentovány jako příklady negativní. První z nich se týká podoby opravy brány hradu Krakovce, která však byla realizována již v rámci záchrany hradu před 100 lety. Jeden z referátů se významně věnoval opravě torza paláce na zřícenině hradu Týřova. Hodnotí ji jako negativní případ, vybočující z pravidel památkové péče, jako proměnu vzhledu zříceniny a popření jejích estetických kvalit. Toto hodnocení však zcela pomíjí výchozí stav, kdy torzo narušily dílčí destrukce. Hrozil zánik dalších bloků zdiva s významnými doklady o podobě stavby. Tento stav nutně vedl k výraznějším zásahům, včetně úpravy povrchů. Nedošlo však ke změně rozsahu nebo obrysu torza, ani zániku jeho vypovídacích hodnot. Nenápadnost opravy je jistě důležitá zásada, ukazující na ideální cíl a výsledek. Nicméně vždy jsme postaveni před faktický stav zříceniny, od dochování povrchů zdiva různého charakteru a materiálu, po jeho rozpad, třeba až na jádro, po zásadnější statické poruchy. Každou konzervaci torzálně dochované stavby také můžeme chápat také jako určitý krok proti důsledkům působení času, tedy jako určitý návrat do stupně rozpadu před současným stavem. Nejjednoduššími kroky je třeba vyplnění vypadané a vyplavené malty ze spár, nejnutnější doplnění zdiva, které zastaví další rozpad zdí. Úpravy by měly být provedeny způsobem dostatečně trvanlivým, který ale současně umožní přirozené stárnutí. A právě realizovaná oprava torza paláce hradu Týřova se také řadí ke „krokům - zásahům proti působení času“. Tento způsob byl úspěšně realizován rovněž při opravě několika dalších významných zřícenin ve Středočeském Kraji. Vedle sebe tedy stojí dva způsoby přístupu ke konzervaci zřícenin, které se v rámci pravidel památkové péče navzájem nevylučují. Způsob nenápadný, uměle konzervující určitý stav, a způsob kdy je vytvořena určitá přirozená obětovaná vrstva, a kdy je nastartován proces stárnutí, vracející podobu torza do výchozího bodu.