Jan Žižka
Střípky ze stavebních dějin kostelů v Tuklatech a Ratenicích na Kolínsku

Památky středních Čech 2018/32, str: 36–43
Rubrika: Materiálie

Odkaz pro citaci: http://www.pamatkysc.cz/clanek?ID=122

Při opravách fasád kostela v Tuklatech bylo zjištěno jádro středověkého kostela. Nálezy umožnily do jisté míry určit jeho podobu a stavební vývoj. Obdélná loď byla na základě učiněných nálezů charakterizována jako románská, mladší presbytář jako gotický, k lodi dodatečně připojený. Bližší časové určení obou stavebních fází kostela nálezy neumožnily. Průzkumem byla doložena dále významná pozdně renesanční úprava kostela. K románské lodi dodatečně připojený gotický presbytář má stejnou šířku jako loď, jak je u těchto případů obvyklé. Autor navrhuje možnost, že gotický presbytář byl na východě uzavřen dvojboce. Nálezy u kostela v Tuklatech jsou velmi významné. Odkryté středověké jádro kostela složené z románské lodi a gotického presbytáře umožňuje pokračovat v dalších úvahách o jeho stáří i dalších souvislostech. V Tuklatech byla středověká tvrz. Je situována na návrší severně od jádra obce a dnes slouží jako zvonice. Bylo by v budoucnosti vhodné prověřit možnost historického spojení tvrze a kostela. V letech 1207–1214 je doložen Stephano de Tuklat. Z roku 1428 existuje pramenná zpráva o prodeji vsi Tuklaty se zpustlou věží a podacím, dokládajícím existenci kostela (P. Kroupa – M. Rykl: Tři feudální sídla na Kolínsku. Práce muzea v Kolíně – svazek 4, 1987). Naše znalosti historických zpráv k Tuklatům nejsou úplné, bude třeba tuto vyčerpávající rešerši v budoucnosti provést a pokusit se zprávy interpretovat vzhledem ke stavebnímu vývoji kostela. Je-li úvaha o dvojbokém presbytáři správná, pak by bylo možno tento stavební typ použít k jeho aproximativní dataci. Dvojboké presbytáře se v českém prostředí vyskytují nerovnoměrně na různých místech (Vyšší Brod, Strakonice, Praha, Příbramsko) od druhé poloviny 13. století do doby kolem roku 1350 – pokud je nám známo. Podobné datování presbytáře tuklatského kostela by zřejmě bylo možné. U kostela v Ratenicích byly při opravách zjištěny důležité románské prvky. Jedná se o části kvádrového zdiva in sítu lodě a západní hranolové věže, dále o kamenicky zhotovený sokl na severním i jižním boku lodi. Tyto části dokládají románský původ lodě a věže kostela, který autor oprávněně srovnává s pozdně románským kostelem ve Vroutku. Oporou jsou mu blízké rozměry obou staveb.