PT Journal
AU Kypta, J
   Laval, F
   Marounek, J
   Neustupny, Z
TI Valy a prikopy ohrazeny areal na predpoli hradu Ceskeho Sternberka. Tabor oblehatelu, anebo predsunuta fortifikace hradu?
SO Pamatky strednich Cech
PY 2018
BP 1
EP 12
VL 32
IS 2
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201802-0001.php
SN 08621586
AB Hrad Cesky Sternberk (okres Benesov, stredni Cech) byl ve stredoveku jednou oblehan. V roce 1467 jej dobylo vojsko kalisnickeho krale Jiriho z Podebrad v ramci velke ofenzivy proti opernym bodum vyssi katolicke slechty. Oblehani trvalo priblizne tri mesice. Utocnici obsadili dve terenni polohy, obe vyrazne prevysene oproti hradu. Jeden tabor se rozkladal proti zapadnimu boku hradu. Tato poloha je dodnes nazyvana "Prak", terenni pozustatky cinnosti oblehatelu tu ale zanikly v dusledku zemedelske cinnosti. Oblehatele rovnez obsadili navrsi jizne od hradu, cim prehradili jednu z pristupovych cest. V techto mistech se nachazi predsunuta basta hradu, v jejimz stredu stoji masivni britova vez. O neco jizneji se v lese dochoval velky areal, ktery je opevnen vyraznymi valy a prikopy. Tento komplex byl nekterymi badateli pokladan za lezeni oblehatelu z roku 1467. Jeho interpretace je vsak mnohem slozitejsi. Komplex terennich utvaru interpretujeme jako superpozici starsi mohutne predsunute fortifikace hradu a mnohem subtilnejsich oblehacich praci. Ackoli je vice nez pravdepodobne, ze navrsi jizne od hradu obsadili oblehatele v roce 1467, sotva je muzeme pokladat za zhotovitele obvodove fortifikace diskutovaneho arealu. Odporuji tomu dve skutecnosti. Jednak je nepredstavitelne, aby utocnici vynalozili tolik usili na vyhloubeni rozmerneho sijoveho prikopu v tylu sveho tabora, podobne mohutne jej zajistili z obou bocnich stran (nad strmymi srazy), a pritom by zcela rezignovali na podobne prehrazeni v cele lezeni - proti hradu. Druhy duvod, proc obvodove ohrazeni nepokladame za dilo oblehatelu, souvisi s parametry prikopu a valu. Docasna vojenska lezeni byvala v pozdnim stredoveku chranena drevohlinenymi fortifikacemi ruznych forem a dimenzi. Obecne vsak plati, ze slo o kombinace naspu s vnejsim prikopem, pricemz markantnejsim prvkem je vetsinou nasep. Zde je tomu naopak: prikopy se nachazeji na vnitrnich stranach valu. Co by ale v kontextu kratkodobych lezeni bylo abnormalni vubec nejvice, jsou rozmery prikopu a valu. Zvlaste dimenze sijoveho prikopu, hlubokeho az 7 m, by byly vylozene extremni i v porovnani s nadprumerne zabezpecenymi tabory oblehatelu. Domnivame se, ze se jednalo o predsunutou fortifikaci hradu, ovsem obsazenou a upravenou oblehateli v roce 1467. S cinnosti kralovskeho vojska spojujeme objekty (obr. 5: 1-5, 8-11, 14) na opevnene plose. Za interpretacne klicovym objekt pokladame pesinu (obr. 5: 13) vybihajici z proluky v nejsevernejsim useku obvodoveho valu (val je starsi, proluka v nem vznikla dodatecne v roce 1467). Hlavni argument, proc nam pripada v podstate jiste, ze tuto cestu vybudovali oblehatele, nez ze by slouzila k propojeni hradu s predsunutou fortifikaci, vychazi z terenni konfigurace. Cesta se po cele sve dochovane delce primyka k hrane prudkeho svahu nad potokem, a tudiz ji lze snadno ostrelovat z protilehle strany udoli. Ohrozenejsi linie v prostoru mezi hradem a predsunutou fortifikaci neexistovala. Existuji dve mozne interpretace pesiny. My predpokladame, ze pesina slouzila k vypadum proti predsunute baste hradu, ktera ovsem v dobe oblezeni vypadala odlisne nez dnes. Britova vez nejspis vznikla az v dobe po roce 1467. Existuje vsak i nazor, ze pesina slouzila k propojeni tabora oblehatelu s jejich palebnym postavenim, ktere bylo posleze nahrazeno bastou s britovou vezi.
ER