PT Journal
AU Schubert, A
TI O kolinske a kourimske chodnikove mozaice
SO Pamatky strednich Cech
PY 2017
BP 53
EP 64
VL 31
IS 1
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201701-0005.php
SN 08621586
AB Autor v uvodu konstatuje, ze starsi venkovni dlazby jsou vyznamnou, doposud nedocenenou soucasti pamatkoveho fondu. Ve svem prispevku se venuje specifickemu zpusobu vydlazby chodniku, uplatnovanemu na konci 19. a na pocatku 20. stoleti v Koline, Kourimi i nekterych dalsich mestech a obcich v okoli. Jako material byly pouzivany mistni metamorfovane horniny, ktere maji bridlicnatou strukturu a lze je proto snadno delit v podelnem smeru. Lze predpokladat, ze k radne vydlazbe chodniku prikrocilo mesto Kolin na pocatku sedmdesatych let 19. stoleti. Svedci o tom zminka v osobni kronice dekana Jana Svobody. Predstava o podobe techto velmi starych dlazeb je zcela neurcita. Chodniky na namesti a v blizkych ulicich byly v prubehu temer jeden a pul stoleti vicekrat predlazdeny, z dobovych fotografii nelze zpusob vydlazby posoudit. Vyjimkou je nekolik fotografii vychodni strany namesti. Na jednom ze snimku je mozne rozeznat dlazbu z uzkych hranolku, skladanych do stridave svetlejsich a tmavsich ctvercu, kterou u paty domu zdobi rada kruhu se stylizovanym kvetem.Zajimave resena chodnikova mozaika je zachovana na plose pri severnim pruceli chramu sv. Bartolomeje. Dlazbu tam cleni sikme svetle pruhy, ktere vytvari sit kosoctvercu vydlazdenych tmavsimi hranolky. Nektere z kosoctvercu jsou zdobeny stylizovanymi liliemi, casto jen zcasti dochovanymi. Specificky zpusob vydlazby chodniku pouzivany v Koline a dalsich neprilis vzdalenych mestech, mestysich a obcich na konci 19. v 1. polovine 20. stoleti byva oznacovan terminem kolinska mozaika. Mensi dlazebni kameny ve tvaru uzkych hranolku byly skladany do ctvercu cca 40 x 40 cm, sikmo orientovanych k ose ulice. Beznym dlazebnim kamenem byl modrosedy amfibolit; pri vytvareni vzoru byl vyuzivan barevne vyrazne odlisny svetly granulit. Pas travniku byva proti vchodu do domu prerusen pristupovym chodnickem, vydlazdenym mozaikou nebo vetsimi kameny v pricnych radcich. Vozovka k vjezdu do dvora je obvykle vydlazdena vetsimi kameny, mene casto mozaikou. Timto zpusobem byly prinejmensim do tricatych let 20. stoleti dlazdeny chodniky novych casti Kolina na Prazskem, Kourimskem, Kutnohorskem a Zalabskem predmesti. Mensi cast puvodni vydlazby zustala tam dodnes zachovana. Krome Kolina je vyse popsana chodnikova mozaika v mensim rozsahu dochovana take v Novych Dvorech, Tynci nad Labem, Velimi a Zasmukach; jeji velmi skromne pozustatky jsou v Kacove, Ratajich nad Sazavou a Uhlirskych Janovicich. Namisto namodraleho amfibolitu byly nekde vyuzivany ruzne jine, vesmes sede a sedohnede metamorfovane horniny. Pokud je zatim znamo, v Kutne Hore neni chodnikova dlazba kolinskeho typu dochovana. I v Kourimi jsou nektere chodniky vydlazdene typickou kolinskou mozaikou. Pri priprave vydlazby na namesti a v Prazske ulici na prelomu 19. a 20. stoleti daval vsak mestsky urad zpravidla prednost jinym, pusobivejsim resenim. Znacna cast zapadniho chodniku namesti je clenena uzkymi svetlymi sikmymi pruhy a zdobena ornamenty. Vzor mozaiky chodniku pri vychodni strane namesti je obdobou na koso kladeneho prazskeho vzoru dama. Mozaika pred prucelim budovy mestskeho muzea a pred sousednimi domy, ktere rovnez stoji uprostred namesti, je obdobou na koso kladeneho prazskeho vzoru sedmdesatka s damou. Dlazebnim kamenem jsou vsak modrosede, sede a svetle uzke hranolky. Tremi ornamenty je vyzdobena mensi plocha pred postrannim vchodem do kostela sv. Stepana. Velmi pusobiva je take mozaika vychodniho chodniku Prazske ulice, ktera je vyzdobena celkem triceti dvema ctyrlisty. Prosta starsi vydlazba chodniku uzkymi hranolky v pricnych radcich je dochovana v nekterych dalsich ulicich. Rozsah starsich chodnikovych dlazeb dochovanych v Kourimi je zcela mimoradny. Zaver prispevku je venovan uvaze o moznostech zachrany obdobnych pamatkove hodnotnych chodnikovych dlazeb, dochovanych v nevelkem rozsahu a necitlive likvidovanych pri rekonstrukcich komunikaci a inzenyrskych siti. Pouze mala jejich cast je soucasti uzemi, na ktere se vztahuje nektera z forem pamatkoveho dohledu. Snazit se o zachovani teto soucasti kulturniho dedictvi by vsak melo byt pro odborne pracovniky, mestske a stavebni urady i pro ruzne mistni organizace ukolem nemene dulezitym nez pece o architektonicke pamatky.
ER