PT Journal
AU Prixova Dvorska, H
TI Architektonicke souvislosti renesancniho kostela Steti sv. Jana Krtitele v Hospozine
SO Pamatky strednich Cech
PY 2017
BP 30
EP 44
VL 31
IS 1
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201701-0003.php
SN 08621586
AB Na prelomu 16. a 17. stoleti vznikla ve strednich Cechach zajimava skupinka renesancnich sakralnich staveb, ktere se v nekolika ohledech vymykaji mistni soudobe produkci. Jedna se o tri kostely - Steti sv. Jana Krtitele v Hospozine, sv. Kateriny Alexandrijske ve Velvarech a o spitalni kostel sv. Jiri, rovnez ve Velvarech. Jiz v 60. letech 20. stoleti Eva Samankova spravne upozornila na jejich spojitost. I kdyz sve teze blize nerozvedla, dnes se pri blizsim zkoumani, potvrzuji. Clanek se zabyva naznacenou skupinku sakralnich staveb, a to se zvlastnim zretelem na kostel Steti sv. Jana Krtitele v Hospozine a hleda jejich vzajemne vazby i vztah k dalsim renesancnim objektum, vznikajicim na prelomu 16. a 17. stoleti v Cechach a Sasku. Na pozadi historickeho kontextu, ktery se opira o dulezitost Velvar jako prosperujiciho kralovskeho mesta, leziciho na dulezite zemske ceste z Prahy do Saska, historickych souvislosti a srovnani jednotlivych architektonickych prvku, jsou postupne nachazeny souvislosti staveb a dalsi dulezite analogie. Prokazatelna umelecka vazba je zretelna mezi hospozinskou stavbou a renesancni upravou chramu sv. Kateriny Alexandrijske ve Velvarech. Zasadni pro souvislosti obou staveb byla prave aktivita panu z Hrobcic, kteri nechali roku 1595 postavit kostel v Hospozine, vyznamne se donatorsky podileli na prestavbe velvarskem chramu v dobe do roku 1599. Obe stavby spojuje podoba zpevackych kuru, pro ktere bylo pouzito shodnych architektonickych prvku a dale konzoly klenby lodi v kostele sv. Kateriny a knezisti kostela Steti sv. Jana Krtitele s andilcimi a zenskymi hlavickami, kryte ionskymi rimsami s vejcovcem. Typologicky shodne konzoly nachazime tedy jak v Hospozine, tak v chramu sv. Kateriny ve Velvarech a v ponekud odlisne forme pak v kostele sv. Jiri. Konzoly z kostelu Steti sv. Jana Krtitele a sv. Kateriny Alexandrijske ukazuji na konkretni propojeni se severem Cech ovlivnenym Saskem. V pohrebni kapli Redernu pri kostele Nalezeni sv. Krize ve Frydlantu nachazime totiz konzoly typologicky analogicke, pochazejici pravdepodobne z doby kolem roku 1596. Zakladni motiv andilcich hlav neni v renesanci nicim neobvyklym, ale ve forme zname z Hospozina, Velvar a Frydlantu patrne nemaji v Cechach prozatim znamou adekvatni analogii. Chceme-li srovnat kvalitu konzol z Hospozina, Velvar a Frydlantu, pak posledne jmenovane jsou nejkvalitnejsi - nepostradaji jemnost, vyraz a hlavne propracovanost v detailu a naopak hospozinske konzoly provedla ruka mene zrucneho kamenika. Zajimava je vzajemna chronologicka posloupnost plastik. K roku 1595 byly vytvoreny konzoly v Hospozine a prozatim se zda, ze az nasledne, kolem roku 1598, podeprely podobne konzoly klenbu lodi kostela sv. Kateriny ve Velvarech. Priblizne soucasne pak vznikly analogicky blizke konzoly kaple Redernu ve Frydlantu. V dosavadni literature byl vznik kaple kladen az mezi leta 1605-1610. Posunuti datace konzol ve Frydlantu do 90. let 16. stoleti muze mit vyznam pro interpretaci ovlivneni staveb "velvarskeho okruhu" architekturou saskeho puvodu. Pro konzoly v Hospozine, sv. Kateriny ve Velvarech i kapli Redernu ve Frydlantu neni dosud znama spolecna graficka predloha. Zajimave je, ze byla nejprve pouzita pro maly hospozinsky farni kostel a teprve potom pro stavby, ktere jej svym vyznamem presahuji. Teoreticky je tedy mozne spekulovat o existenci dalsi, dnes jiz zanikle renesancni stavby, ktera inspirovala pany z Hrobcic ve strednich Cechach. Prvkem, ktery spojuje kostel Steti sv. Jana Krtitele v Hospozine s hrbitovnim kostelem sv. Jiri ve Velvarech je vzacne v Cechach na konci 16. stoleti pouzivana salova dispozice s neoddelenym kneziste. Takrka soucasne vznikala asi jen v blizkych Trebenicich a o nekolik malo let predcila proslavenou pocetnejsi skupinu severomoravskych a slezskych kostelu, jejichz dispozice byla zalozena na podobnem principu (kostely ve Velkych Losinach, Branne, Sobotine). Moznou paralelou k volbe v dobe a miste ne prilis obvykle salove dispozici kostela mohou byt saske stavby, ovlivnene ucenim Martina Luthera i sjednocene prostory zameckych kapli (srov. kaple ve Wittenbergu. Torgau, Drazdanech). V kostele v Hospozine v renesanci nebyla provedena planovana klenba a dnes jiz nevime, jaky klenebni vzorec stavitel a stavebnik zamysleli. Mohla to byt nejaka varianta sitove klenby, analogicka ci alespon blizka zaklenuti lodi velvarskeho mestskeho kostela sv. Kateriny, ci klenby, ktera pozdeji sjednotila vnitrni prostor kostela sv. Jiri, rovnez bez vitezneho oblouku. Posledne jmenovana sakralni stavba zustava do jiste miry samostatnou kapitolou v problematice architektonickych vlivu staveb velvarskeho okruhu. Tvaroslovi kostela sv. Jiri je uz manyristicke. Vertikalni, stihle a pritom monumentalni proporce, kombinujici pozdne goticke a renesancni architektonicke prvky, jsou duvodem ke srovnavani s vyznamnymi prazskymi stavbami druhe dekady 17. veku - s kostelem sv. Rocha na Strahove (1603-1612) a luteranskym kostelem sv. Salvatora (1611-1614). Propojeni velvarske stavby s narocnymi prazskymi objekty je patrne nejen v pouzitem architektonickem tvaroslovi, ale i v detailech, a to zejmena v chramu sv. Salvatora na Starem Meste prazskem. Lze konstatovat, ze kostel sv. Jiri ve Velvarech sice kompozici a nekterymi detaily rozviji principy zname uz z 90. let 16. stoleti z kostelu v Hospozine a ve Velvarech, ale formalne patri ke skupine pozdnich manyristickych prazskych staveb.
ER