PT Journal
AU Sanda, M
TI Renesancni podoba zamku ve Mseci
SO Pamatky strednich Cech
PY 2014
BP 15
EP 24
VL 28
IS 2
WP https://pamatkysc.cz/artkey/psc-201402-0002.php
SN 08621586
AB Zamek Msec (Kornhaus) se nachazi na okraji stejnojmenneho mestecka v okrese Rakovnik. Zdanlive dosti nezajimavy objekt ponekud prekvapive prodelal v minulosti nekolik dosti zasadnich uprav. Jejichz poznani umoznil nedavno probehly stavebne-historicky pruzkum, ktery se vedle terenniho pruzkumu mohl oprit i o obsahly archivni fond obsahujici i radu historickych planu z doby schwarzemberske drzby. Drobne slechticke sidlo je ve Mseci dolozeno uz na pocatku 14. stoleti, o pulstoleti pozdeji zde bylo vybudovano mohutnejsi sidlo, oznacovane v pramenech jako hrad ci tvrz a po dlouhou dobu drzene prislusniky rodu Kolovratu. Stavajici zamek byl vybudovan ve dvou samostatnych fazich zrejme za Matyase Stampacha ze Stampachu (Msec drzel v letech 1586-1613). Postupny rust slechtickeho sidla zjevne odrazi Stampachuv spolecensky vzestup i znacne ambice. Ve starsi podobe byl zamek tvoren dvema na sebe kolmymi kridly, tvoricimi pudorys o tvaru pismene L. Dnes nedochovane vychodni kridlo v sobe mohlo obsahovat palac starsiho gotickeho sila, severni kridlo bylo renesancni novostavbou. Ve druhe fazi ziskal zamek podobu ctyrkridleho uzavreneho sidla s nadvorim, z casti s arkadovym ochozem, v pruceli s vezi v niz byla situovana i vstupni brana a pozoruhodnou ovalnou kapli, prostupujici vysku dvou, respektive tri podlazi. Soucasti sidla byla i zahrada, bazantnice a obora s letohradkem. Tyto renesancni konstrukce dnes z vetsi casti zname pouze zprostredkovane, pomoci historickych stavebnich planu. Pozoruhodnost realizace ovsem dokladaji i nektere dochovane prvky a konstrukce. Vedle zjevne blizkosti tvorbe architektu prazskeho rudolfinskeho dvora, jiz odpovida vyber pouzitych architektonickych prvku a reseni, ovsem dokladaji take nelichotivy fakt dosti provincniho zednickeho provedeni, ktere se podepsalo mimo jine i na znacnych statickych problemech, jimiz zamecky objekt zahy po dokonceni zacal trpet. Setkavame se zde tedy patrne s dosti ucebnicovou ukazkou symptomatickeho rozporu mezi vysokymi ambicemi stavebni na jedne strane a jeho skutecnymi financnimi moznostmi na strane druhe. Rada dosti zasadnich mladsich uprav resila z vetsi casti prave zminene staticke problemy, ovsem zaroven dobre odrazi i slohove promeny, stejne jako zmeny vyuzivani zameckeho objektu, respektive promeny predstav o jeho optimalni podobe a vyuziti. Barokni, klasicistni i romanticke upravy zamku jsou ovsem zajimave i samy o sobe, nebot dochovanymi detaily a prvky napriklad zajimave dokumentuji kazdodenni provoz zamku ve zminenych obdobich atp.
ER