Obsah čísla 2/2015

Číslo vyšlo 31. 12. 2015.

Studie

Milena Hauserová, Jitka Poláková, Martin Stočes a kol., Kostel v Aldašíně. str. 1–19.
Porozumění příběhu, který se skrývá ve výpovědi historických staveb, je jednou ze součástí výuky stavebněhistorického průzkumu na fakultě architektury ČVUT. Výuka stavebněhistorického průzkumu je určena studentům magisterského studia, kteří usilují o hlubší průpravu v zacházení se stavebními památkami a v jejich průzkumech. Na základní průpravu v dokumentaci a terénním průzkumu navazuje v posledním ročníku magisterského studia... [DETAIL]

Jiří Kupka, Věra Kučová, Historická kulturní krajina Osovska. str. 20–33.
Krajinná památková zóna Osovsko byla vyhlášena v roce 1996 k ochraně enklávy organicky vyvinuté harmonické kulturní krajiny se zbytky historicky vzniklých krajinářských úprav převážně z 18. a 19. století, včetně segmentů krajiny komponované. Tyto historické krajinářské úpravy jsou doplněny architektonickými dominantami kostelů, dvorů, zámků a dalších hodnotných staveb a souborů, spjatými se jmény majitelů zdejších panství Gersdorfů,... [DETAIL]

Jan Pešta, Eliška Nová, Zámecké sídlo v Osově. str. 34–53.
Mezi zajímavá, avšak poměrně málo známá barokní zámecká sídla středních Čech patří Osov na Berounsku. Zámek barokního původu byl naposledy upraven Václavem Palivcem ve 30. letech 20. století. Dodnes tvoří jádro mimořádně pozoruhodné krajinářské kompozice, která je chráněna jako krajinná památková zóna Osovsko. Ačkoli zámecký areál tvoří spolu s blízkým kostelem, připisovaným autorsky Anselmu Luragovi a Bartolomeu Scottimu,... [DETAIL]

Jan Kypta, Jan Veselý, Filip Laval, Zdeněk Neustupný, Barokní sýpka s renesančním jádrem v hospodářském dvoře v Olbramovicích. str. 54–68.
Článek je věnován stavebnímu vývoji barokní sýpky v areálu vrchnostenského hospodářské dvora v Olbramovicích (okres Benešov, střední Čechy). Dvoupodlažní zděná sýpka prošla v letech 2013–2014 kompletní obnovou. V průběhu stavebních prací byl proveden stavebněhistorický průzkum a archeologický výzkum. Získané poznatky uspokojivě objasnily poměrně složitý stavební vývoj. Výsledky dendrochronologické analýzy přesně datují některé... [DETAIL]

Petra Medříková, Portréty Auerspergů na zámcích Žleby a Slatiňany. str. 69–80.
Článek se zabývá portréty Auerspergů ze sbírek zámků Slatiňany a Žleby. Zaměřuje se na portréty z obou zámků jako na celek reprezentující jeden konkrétní rod; uvádí stručný přehled obrazů v souvislosti s portrétovanými osobnostmi, podanými chronologicky od prvního majitele z rodu Auerspergů, Jana Adama (1721–1795), až po Františka Josefa Auersperga (1856–1938) a jeho syna Vincence (1880–1919). Opomenuty nejsou ani podobizny jejich... [DETAIL]

Materiálie

Martin Hůrka, Tvrz v Horoušanech. str. 81–86.
Na základě nově objevených pramenů se podařilo prokázat existenci středověké tvrze v obci Horoušany (okres Praha-východ). Nejstarší známá zmínka o tvrzi se váže k roku 1636. V tomto roce je zmiňována jako spálená a s rozbořenými zdmi, což lze s velkou pravděpodobností považovat za následek událostí třicetileté války. Přesné umístění tvrze není dosud známo, avšak dle výše zmíněného pramene lze usuzovat, že se nalézala v bezprostřední... [DETAIL]

Vratislav Ryšavý, Nové poznatky ke stavbě zámku v Jemništi. str. 87–88.
Počátek stavby barokního zámku v Jemništi bude prakticky jistě pozdější než údaje v dosavadní literatuře (naposled 1715–1725), nejdříve až k roku 1717, kdy panství získal hrabě František Adam Trauttmansdorff. Konec stavby potvrzuje zápis o vysvěcení kaple dne 14. 1725 v matrice křtů příslušné farnosti Postupce. Obecné povědomí o existenci nového zámku dosvědčují občasná určení svědků a kmotrů křtů od počátku roku 1728. Doložená... [DETAIL]

Zprávy

Martin Hůrka, Vyšehořovický most z roku 1836 zbořen. str. 89–90.
Loňského roku byl v Památkách středních Čech publikován naléhavý příspěvek upozorňující na kamenný dvouobloukový most z roku 1836 ležící u Vyšehořovic na potoce Výmola, kterému hrozilo záměrné zboření a nahrazení mostem železobetonovým. Ve snaze zachránit tento most podal Národní památkový ústav návrh na prohlášení díla nemovitou kulturní památkou. Návrh však Ministerstvo kultury zamítlo, a tak již nic nebránilo vlastníkovi, aby... [DETAIL]

Bibliografie

Dita Roubíčková (ed.) Zdeněk Dragoun Blanka Kynčlová Olga Laniarová Zuzana Stádníková, Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2014). str. 94–100 [DETAIL]

Výběr čísla: