Obsahy časopisu
Památky středních Čech, ročník 33 (2019)
Číslo 2 [DETAIL]
Studie
Jan Veselý, Jan Kypta, Alena Nachtmannová, Krovy kostela sv. Petra a Pavla v Načeradci. str. 1–17.Hlavním cílem článku je rekonstrukce podoby středověkých krovů farního kostela v městečku Načeradci (okres Benešov, střední Čechy). Dnešní krovy nad lodí a presbytářem pocházejí z 30. letech 20. století. V konstrukci krovu nad lodí se dochovalo větší množství druhotně použitých trámů, které lze na základě charakteristických stop opracování... [DETAIL]
Viktor Kovařík, Pavel Zahradník, Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1695 v Dobrovici na Mladoboleslavsku a příběh jeho částečného znovuobjevení. str. 18–30.
Článek pojednává o jedné a bohužel jen torzálně dochované sochařské památce ze širšího souboru v průběhu 17. a 18. století tolik populárních barokních sochařských monumentálních památek typu mariánských, trojičních a dalších světeckých sloupů a pilířů v Čechách, konkrétně na Mladoboleslavsku. Probíhající soupis těchto děl zachytil na území... [DETAIL]
Vít Jesenský, Domek – pavilon z Velvar. Památka jako příběh, poznání nebo hodnotový vztah. str. 31–43.
Článek přináší informace o podobě a historickém vývoji jednoho bývalého domku – pavilonu ve Velvarech, kterým se navíc zabývá jako akcí památkové záchrany. Devastovaný objekt nebyl prohlášenou kulturní památkou, svou architektonickou podobou i záhadnou minulostí však vzbudil zájem nejen památkářů. V rámci rozšířeného operativního průzkumu a... [DETAIL]
Materiálie
Miroslav Kovář, Pavel Kroupa, Zlomky z raně gotické výstavby kostela sv. Bartoloměje v Kolíně. str. 44–49.Příspěvek se zabývá dislokovanými raně gotickými architektonickými články, které byly získány při revitalizaci známého kostela sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem a bezprostředně s ním souvisí. Raně gotická etapa výstavby je v současnosti kladena do 60. až 80. let 13. století. Zaklenutí trojlodí a dokončení věží je kladeno nejpozději do let 1290 –... [DETAIL]
Filip Krásný, Jan Kypta, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný, Dvě (případně tři) nově zjištěná tvrziště na Mladoboleslavsku. str. 50–58.
Účelem článku je prezentace plánové dokumentace dvojice tvrzišť, která dosud nebyla evidována v odborné literatuře. V lokalitě Kbel bylo identifikováno tvrziště klasického kruhového tvaru. Nově zjištěné tvrziště v lokalitě Dlouhá Lhota je naopak výjimečné. Zde je k tvrzišti připojena rozsáhlejší plocha ohraničená soustavou liniových náspů a žlabů.... [DETAIL]
Martin Šejbl, Socialistický realismus v architektuře města Týnec nad Sázavou. str. 59–68.
Příspěvek se zabývá plánem výstavby a následné realizace dělnického sídliště ve stylu socialistického realismu, vystavěného v Týnci nad Sázavou v průběhu padesátých let 20. století. V první části je představena nově nalezená dokumentace investiční úkolu vypracovaná Ministerstvem místního hospodářství v září 1953. V průvodní zprávě... [DETAIL]
Zprávy
Jan Žižka, O památkové péči ve středních Čechách v uplynulých 30 letech po návratu demokracie. str. 69–96.Rok 2019 se pomalu chýlí ke konci. Uplynulo, snad až neuvěřitelně rychle, 30 let od zásadních událostí, které vedly k obnově demokracie v naší zemi. Příspěvek je stručným připomenutím tohoto období, a to jednak povšechně a zejména na konkrétních příkladech různorodých památek. Samozřejmě je to jen připomenutí, jehož cílem není ani nemůže být... [DETAIL]
Bibliografie
Dita Roubíčková (ed.), Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2018). str. 97–104 [DETAIL]Číslo 1 [DETAIL]
Studie
Jan Veselý, Jan Kypta, Alena Nachtmannová,, Dům druhorozeného chalupnického syna v Žemličkově Lhotě na Sedlčansku. Jedinečný pohled do skrovné domácnosti z 19. století. str. 1–13.Předmětem článku je prezentace komplexního stavebněhistorického průzkumu domu ve vsi Žemličkova Lhota (okres Příbram, střední Čechy), který představuje ukázkový příklad kultury bydlení v relativně nižších vrstev rolnického obyvatelstva. Z rešerše archivních pramenů vyplynulo, že dům byl postaven v roce 1837. Šlo o domkářské obydlí zbudované na návsi... [DETAIL]
Alžběta Jankulíková, Masarykův most v Kolíně. str. 14–25.
Masarykův most na Labi v Kolíně je typologicky ojedinělým technickým dílem a zároveň důležitou stavbou moderní architektury Středočeského kraje, které již byla věnována pozornost ve výběrových publikacích i výzkumech realizovaných Národním památkovým ústavem. Přesto byl teprve v loňském roce vypracován návrh na jeho prohlášení za kulturní... [DETAIL]
Materiálie
Jan Žižka, Z opravy kostela sv. Alžběty Durynské ve Svatém Poli. str. 26–28.Středověký kostel Sv. Alžběty byl výrazně stavebně upraven ve dvou barokních etapách. Ze středověké stavby se dochovalo zdivo obdélné lodi a protáhlého polygonálně ukončeného presbytáře s opěráky. Při postupně probíhající obnově došlo k sejmutí omítek v dolní části zdiva. Ve středu jižní fasády lodi se objevila horní část gotického hrotitého... [DETAIL]
Jan Žižka, Z opravy bývalé kaple sv. Benedikta ve Staré Boleslavi. str. 29–32.
V rámci celkové obnovy areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie financované z IROP , proběhla také obnova bývalé kaple Sv. Benedikta, stojící na někdejším hřbitově za ambity. Jednoduchá přízemní stavba příčně obdélného půdorysu dostala svojí nynější úpravu v 19. století. Během opravy fasád došlo na východní straně k odkrytí dvojice štěrbinových... [DETAIL]
Jan Žižka, O zbytcích a podobě masných krámů v Čáslavi. str. 33–35.
V bloku při jihovýchodní části náměstí v Čáslavi existovaly masné krámy. Jejich typické trojtraktové uspořádání se dosud rýsuje v úzké příčné uličce. Sejmutí omítky při opravě omítky ohradní zdi parcely č. 86 odkrylo cihelné zdivo s několika zazděnými otvory. V dolní to byly široké segmentově sklenuté otvory a mezi nimi otvory úzké,... [DETAIL]
Jindřich Nusek, Starý hrad, lázně a mešita ve vlašimském parku kolem roku 1780. str. 36–43.
Článek přiblížil na základě archivních pramenů původní podobu Starého hradu, lázní a mešity ve vlašimském zámeckém parku. Sledována byla výstavba objektů a vybavení interiérů kolem roku 1780. V případě Starého hradu byly zjištěny dvě nástěnné malby se scénami Alexandra Velikého podle grafik obrazů Ch. Le Bruna. U lázní byla prokázána odlišná... [DETAIL]
Jindřich Nusek, Zahradníci vlašimského parku do 20. let 19. století. str. 44–52.
Text připomíná klíčovou roli Karla Josefa Auersperga při formování parku v jeho první (anglo-čínské) fázi v 70. a 80. letech 18. století. Upozorňuje mimo jiné také na přítomnost zatím neurčeného „čínského“ a „anglického“ zahradníka v tomto období. Výzkum odlišil objekty-fabriques druhé fáze, které vznikly za Viléma I. Auersperga a jsou doloženy... [DETAIL]
Alfréd Schubert, O zajímavé součásti historického stavebního fondu. Vstupní objekty zemních vodojemů, čerpací stanice a podobně. str. 53–63.
Smyslem tohoto příspěvku je upozornit na méně známou, zákonem nechráněnou součást naší kulturní krajiny. Je zřejmé, že u všech zde stručně popsaných technických staveb byla jejich vnější podobě věnována značná pozornost. Autoři návrhů fasád se snažili určitým způsobem reagovat na vývoj architektury v daném období. V předposledním uvedeném... [DETAIL]
Recenze
Lukáš M. Vytlačil, Domovní znamení na kladenských věžácích. str. 64 [DETAIL]Památky středních Čech, ročník 32 (2018)
Číslo 2 [DETAIL]
Studie
Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný, Valy a příkopy ohrazený areál na předpolí hradu Českého Šternberka. Tábor obléhatelů, anebo předsunutá fortifikace hradu?. str. 1–12.Hrad Český Šternberk (okres Benešov, střední Čech) byl ve středověku jednou obléhán. V roce 1467 jej dobylo vojsko kališnického krále Jiřího z Poděbrad v rámci velké ofenzívy proti opěrným bodům vyšší katolické šlechty. Obléhání trvalo přibližně tři měsíce. Útočníci obsadili dvě terénní polohy, obě výrazně převýšené oproti hradu. Jeden... [DETAIL]
Jan Kypta, Jan Veselý, O pozdně středověkých a mladších přestavbách hradu Českého Šternberka. Průzkum západní a severní fasády hradního jádra. str. 13–34.
Autoři prezentují nálezové situace (nálezové situace prosíme překládat jako die Befunde) na západní a severní fasádě jádra hradu Českého Šternberka (okres Benešov; střední Čechy). Nejdůležitější poznatky se týkají velké přestavby z přelomu 15. a 16. století. Tehdy vzniklo na západní straně hradního jádra dlouhé obytné křídlo, jemuž předcházela... [DETAIL]
Petr Gláser, Ludmila Maděrová, Pavel Zahradník, Pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice a sochami českých zemských patronů v Bakově nad Jizerou. str. 35–50.
Předkládaný příspěvek volně navazuje na text publikovaný na stránkách tohoto časopisu v loňském roce, který byl věnován problematice péče o památky z pojizerského pískovce na Mladoboleslavsku. Bakovský pilíř zde byl tehdy zmíněn pouze okrajově v celkovém kontextu řešené oblasti. Samostatný text je mu nyní věnován z několika důvodů. Kromě recentně... [DETAIL]
Daniel Lyčka, Zámek a park v Kolodějích u Prahy za Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina. str. 51–60.
Zřejmě světově nejznámější krajinnou kompozicí knížecí rodiny Liechtensteinů je prostor mezi původně dolnorakouskými Valticemi a moravskou Lednicí a Břeclaví, známý jako Lednicko-valtický areál, zapsaný v roce 1996 na seznam světového dědictví UNESCO. Nejde a nikdy ani nešlo o jediný podobný počin knížat z Liechtensteina, a to nejen na území... [DETAIL]
Materiálie
Petr Vácha, K datování zvonu Ondřeje Ptáčka v Podvekách. str. 61–63.Zvon kutnohorského zvonaře Ondřeje Ptáčka v kostele sv. Havla v Podvekách byl datován vesměs do doby kolem roku 1500, většinou 1503. Čtení letopočtu 1503 je ale nesprávné. Na zvonu je ve skutečnosti uveden letopočet mCC, tedy 1400, který je ale neúplný. Na základě srovnání nápisu na zvonu v Podvekách s nápisy a jejich provedením na ostatních zvonech Ondřeje... [DETAIL]
Zprávy
Dagmar Primusová, Dita Roubíčková, Záchrana zámku v Třebešicích získala cenu NPÚ Patrimonium pro futuro. str. 64–67.Dne 3. 10. 2018 bylo při slavnostním vyhlášení na zámku v Jindřichově Hradci uděleno manželům Elišce a Igoru Valdovým ocenění NPÚ Patrimonuim pro futuro za záchranu zámku v Třebešicích na Benešovsku. Kvalitně realizovaná obnova zámeckého areálu s hospodářskými budovami, který je nyní také k dispozici veřejnosti, je jednou z nejzdařilejších... [DETAIL]
Bibliografie
Dita Roubíčková (ed.), Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2017). str. 68–76 [DETAIL]Číslo 1 [DETAIL]
Studie
Jan Kypta, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný, Nedatované hradiště na vrchu Zavírce (k. ú. Obecnice) v Brdech – Případ nápravy chybného upuštění od památkové ochrany. str. 1–10.Ve středočeské vrchovině Brdy se západně od města Příbrami nachází vrch Zavírka s pozůstatky prozatím blíže nedatovaného hradiště. Předkládaný článek poprvé přináší podrobný plán lokality.Absence této dokumentace zapříčinila třicetileté vyřazení lokality ze seznamu státem chráněných památek. Důvodem malého zájmu badatelů o památku byla i ta... [DETAIL]
Jan Kypta, Jan Veselý, Alena Nachtmannová, Nenápadný domek na návsi pod drobnohledem – Novověká hrnčírna ve Vilasově Lhotě na Sedlčansku. str. 11–35.
Autoři předkládají výsledky stavebněhistorického, archeologického a archivního výzkumu domu situovaného na návsi Vilasovy Lhoty (střední Čechy, okres Příbram). Domek v 18. a 19. století neměl pozemkové příslušenství, vyjma drobného dvorku. V tehdejších evidenčních materiálech je charakterizován jako stavení stojící na obecním pozemku. Teprve v 1. polovině 19.... [DETAIL]
Materiálie
Jan Žižka, Střípky ze stavebních dějin kostelů v Tuklatech a Ratenicích na Kolínsku. str. 36–43.Při opravách fasád kostela v Tuklatech bylo zjištěno jádro středověkého kostela. Nálezy umožnily do jisté míry určit jeho podobu a stavební vývoj. Obdélná loď byla na základě učiněných nálezů charakterizována jako románská, mladší presbytář jako gotický, k lodi dodatečně připojený. Bližší časové určení obou stavebních fází kostela nálezy... [DETAIL]
Zprávy
Hana Prixová Dvorská, Nově vyhlášená národní kulturní památka – poutní areál ve Svatém Janu pod Skalou. str. 49–54.Na počátku roku 2018 bylo nařízením vlády č. 23/2018 ze dne 31. ledna prohlášeno 19 poutních areálů z nejrůznějších míst České republiky. Na tento seznam se dostaly tak významné památky, jako například klášter na Bílé Hoře v Praze, posvátná hora Svatý Hostýn, basilika na Svatém Kopečku u Olomouce, poutní místo Svatý kopeček nad Mikulovem či... [DETAIL]
Recenze
Alfréd Schubert, O památkách vesměs nechráněných památkovým zákonem – Nejen recenze, ale snad také námět k zamyšlení. str. 55–60.Starší výrobní, průmyslové, dopravní a jiné stavby, nejrůznější větší i menší technická zařízení jsou rychle mizející součástí ne sice nejstaršího, ale dnes již historického stavebního fondu našich měst a obcí. Objekty chráněné památkovým zákonem jsou mezi nimi výjimkou. Smyslem tohoto příspěvku je upozornit na tři nedávno vydané publikace... [DETAIL]
Jan Žižka, Ke konferenci Obnova památek 2018 – Opravy režného a neomítnutého zdiva – téma torzální architektura. str. 61–64.
V březnu 2018 proběhla konference z cyklu Obnova památek, pořádaná STUDIEM AXIS. Konference se zabývala opravami režného a neomítnutého zdiva s tím, že byly předneseny i referáty týkající se konzervace torzální architektury. Příspěvek reaguje na dvojici referátů, publikovaných ve sborníku z konference, které připomenuly hlavní a obecné i konkrétní zásady... [DETAIL]
Památky středních Čech, ročník 31 (2017)
Číslo 2 [DETAIL]
Studie
Petr Gláser, Ludmila Maděrová, Zdeněk Štaffen, Problematika péče o (barokní) památky z pojizerského pískovce. str. 1–19.Příspěvek se věnuje problematice kamenosochařských barokních památek, provedených z pojizerského pískovce, tedy soch na Mladoboleslavsku.
Po nastínění geologické situace a složení pojizerského pískovce jsou uvedeny jeho vlastnosti jako kamenosochařského materiálu. Malá trvanlivost zde kontrastuje s výbornými vlastnostmi pro sochařskou práci. Práce se dále... [DETAIL]
Jindřich Nusek, Budování a původní podoba Čínského pavilonu ve Vlašimi. str. 20–26.
Rešeršně založený text přibližuje průběh výstavby a výzdoby Čínského pavilonu ve vlašimském parku v letech 1780–1783. Prvně uvádí autora projektu (Philipa Aignera) i autora hlavní malované výzdoby (Michla Huebra) a připomíná sérii řemeslníků, spojených s dílčími úkoly. Ti pocházeli při přípravě modelu převážně z auerspergského panství Enns... [DETAIL]
Šárka Kolářová, Historické saně v podobě lva ze zámku Březnice. str. 27–38.
Historické saně z březnického zámku spadají do málo početné typologické skupiny středoevropských barokních slavnostních figurálních saní, pro které se ujal výraz Figuren-reitschlitten. Jejich nezaměnitelným znakem je plnoplastické zvířecí tělo sloužící jako sedadlo, doplněné v zadní části sedákem (kozlíkem) pro jezdce řídícího spřežení.... [DETAIL]
Materiálie
Viktor Kovařík, Pavel Zahradník, Tři zaniklé barokní sochařské památky na Kladensku a Slánsku – Slaný, Zvoleněves, Koleč. str. 39–54.Článek pojednává o třech zaniklých či jen torzálně dochovaných a v průběhu 17. a 18. století tolik populárních barokních sochařských monumentálních památek typu mariánských a trojičních sloupů. Právě probíhající soupis mariánských, trojičních a dalších světeckých sloupů a pilířů zachytil na území dnešního okresu Kladno celkem dvacet... [DETAIL]
Eva Vyletová, Dvě podoby výklenkové kaple v Horní Rokyté. str. 55–59.
Památky drobné sakrální architektury, které jsou důležitou součástí obrazu české krajiny, stojí z hlediska průzkumů spíše na okraji zájmu. Více pozornosti jim bylo v poslední době věnováno v souvislosti s jejich opravami. Při nich se pak s ohledem na stav a míru poškození obvykle řeší otázka obnovy zaniklých nebo neodbornými opravami deformovaných... [DETAIL]
Zprávy
Eva Volfová, Zateplování exteriérů historických budov – vyjádření památkové garantky. str. 60–62.Dodatečné zateplování budov, a to zejména exteriérové, je obecně vnímáno jako poměrně kontroverzní problematika. Zvláště k dodatečnému zateplování fasád historických budov kontaktním způsobem se památková péče staví odmítavě, jelikož se projevuje nevhodně tzv. na první pohled, protože dochází ke změnám až zkomolením jejich celkového vzhledu. Lze... [DETAIL]
Číslo 1 [DETAIL]
Studie
Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný, Středověká sídla v prostoru Velkého a Malého Blaníku. str. 1–11.Hora Blaník (střední Čechy, okres Benešov) patří k význačným lokalitám česné národní mytologie. Podle legendy by mělo v jejím nitru dřímat vojsko rytířů, kteří Čechům pomohou v těžkých chvílích. Předkládaný článek se však zabývá třemi reálnými archeologickými památkami Velkého Blaníku a o něco nižšího Malého Blaníku. Obě hory leží... [DETAIL]
Jan Kypta, Jan Veselý, K stavebnímu vývoji tzv. dolního zámku a severního parkánu hradu Českého Šternberka. str. 12–29.
Dodnes obydlený hrad Český Šternberk zaujímá temeno úzké skalnaté ostrožny nad řekou Sázavou (střední Čechy; okres Benešov). Byl založen ve 13. století a poté prošel složitým stavebním vývojem. Nejvyšší místo zaujímá středověké hradní jádro. Pod ním je situován tzv. dolní zámek. Ten sestává z nádvoří a jediné budovy, jejíž dnešní... [DETAIL]
Hana Prixová Dvorská, Architektonické souvislosti renesančního kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Hospozíně. str. 30–44.
Na přelomu 16. a 17. století vznikla ve středních Čechách zajímavá skupinka renesančních sakrálních staveb, které se v několika ohledech vymykají místní soudobé produkci. Jedná se o tři kostely – Stětí sv. Jana Křtitele v Hospozíně, sv. Kateřiny Alexandrijské ve Velvarech a o špitální kostel sv. Jiří, rovněž ve Velvarech. Již v 60. letech 20. století Eva... [DETAIL]
Jaroslav Horáček, Starý kostel sv. Petra Pavla v Čestíně a jeho zánik ve světle archivní korespondence. str. 45–52.
Starý románský kostel sv. Petra a Pavla v Čestíně nedaleko Uhlířských Janovic (nyní okres Kutná Hora) se v padesátých letech 19. století nacházel ve špatném stavu: základy byly podmáčené a zdivo rozrušené mnohými trhlinami. Špatný stav ale i stísněnost kostela, to byly argumenty místních farníků, kteří prostřednictvím kácovské správy panství... [DETAIL]
Materiálie
Alfréd Schubert, O kolínské a kouřimské chodníkové mozaice. str. 53–64.Autor v úvodu konstatuje, že starší venkovní dlažby jsou významnou, doposud nedoceněnou součástí památkového fondu. Ve svém příspěvku se věnuje specifickému způsobu výdlažby chodníků, uplatňovanému na konci 19. a na počátku 20. století v Kolíně, Kouřimi i některých dalších městech a obcích v okolí. Jako materiál byly používány místní metamorfované... [DETAIL]
Zprávy
Dita Roubíčková, Nové národní kulturní památky Středočeského kraje. str. 65–67.V pondělí 20. 2. 2017 na svém zasedání vláda ČR schválila návrh MK ČR na prohlášení 15 nemovitých kulturních památek za národní kulturní památku. Středočeský kraj si tímto nyní připsal hned pět nových národních kulturních památek:
– Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi
– Vodní elektrárna v Poděbradech
– Krematorium... [DETAIL]
Kronika
Ladislav Špaček, Zdenka Poliačiková, In memoriam ing. Zdeňky Mladé. str. 68 [DETAIL]Památky středních Čech, ročník 30 (2016)
Číslo 2 [DETAIL]
Studie
Jan Kypta, Jan Veselý, Středověká architektura kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neustupově. str. 1–17.V jádru románský farní kostel v obci Neustupov (střední Čechy, okres Benešov) prošel složitým stavebním vývojem; předkládaný článek se zaměřuje pouze na dvě nejstarší etapy. Na kostelní okrsek bezprostředně navazuje areál vrchnostenského sídla, jehož počátky lze hledat hluboko v minulosti. Polohu nejstaršího šlechtického sídla ale můžeme určit jen... [DETAIL]
Michaela Ramešová, Renesanční portály kostelů v Chrudimi a Čáslavi. str. 18–36.
Příspěvek představuje výsledky dokumentace portálu kostela sv. Kateřiny v Chrudimi a sv. Petra a Pavla v Čáslavi řazených k širšímu okruhu děl portálové architektury, jež reflektovala renesanční motivy šířené z okruhu Benedikta Rieda. Na obou portálech došlo k specifickému prolnutí tzv. gotických a renesančních prvků. Důvody jednotlivých řešení lze... [DETAIL]
Viktor Kovařík, Pavel Zahradník, Mariánský sloup na Palackého náměstí v Hořovicích, k jeho historii, transferům a peripetiím oprav i restaurování v minulosti. str. 37–51.
Článek pojednává o jedné z nemnoha v průběhu 17. a 18. století tolik populárních sochařských monumentálních památek typu mariánských a trojičních sloupů na území Berounska, sloupu se sochou Panny Marie Immaculaty v Hořovicích. Sloup, jehož přesné datum vzniku bohužel dosud není znám, pochází patrně z doby po morové ráně, která zasáhla Čechy v roce... [DETAIL]
Materiálie
Jan Kypta, Alena Nachtmannová, Zdeněk Neustupný, Zaniklá středověká a raně novověká vesnice Janovice na Černokostelecku. str. 52–58.Výzkum vesnického osídlení v širším okolí Kostelce nad Černými lesy (okres Kolín) představuje jeden z mezníků české archeologie pozdního středověku. V 60.–70. letech minulého století zde probíhal systematický povrchový průzkum zaniklých sídel, jejichž relikty jsou dosud patrné na povrchu dnešního terénu v lesních. Přednostně tehdy byly zkoumány... [DETAIL]
Jan Fiřt, Jan Dienstbier, Nástěnné malby v kostele sv. Havla na Zbraslavi. str. 59–64.
Příspěvek se věnuje souvislostem pozoruhodných maleb, které se dochovaly v kostele sv. Havla na Zbraslavi. Malby vymalované na západní stěně lodi kostela dosavadní bádání vesměs pomíjí, což patrně souvisí i s tím, že před restaurováním v roce 2006 byly pro nánosy špíny prakticky nečitelné nebo částečně zcela zakryté. Z hlediska výtvarné kvality se... [DETAIL]
Hanka Müllerová, Dokumentace lidových staveb v díle Barbory Hoblové. str. 65–92.
Barbora Hoblová (1852–1923) se věnovala široce zaměřeným národopisným výzkumům na Mladoboleslavsku a sociální a osvětově emancipační práci v ženském hnutí. Při zpracovávání pozůstalosti Hoblové se ukázalo, že její výzkumy byly mnohem širší, zahrnovaly všechny oblasti života, hodně si všímala i sociálních vztahů. Kromě písemných záznamů je... [DETAIL]
Stanislav Plešmíd, Karel Foud, Okna roubeného lidového domu na Zbirožsku a Křivoklátsku v proměnách času. str. 93–101.
Okno je nedílnou součástí architektury, lidové, městské, vrchnostenské, sakrální, technické a jiné. Vzniká jako produkt prvoplánového návrhu objektu, jako jeden z prvních tesařských nebo truhlářských prvků je vyměňován a ve zvýšené míře také podléhá módním trendům a požadavkům doby. Vývoj oken roubených domů středočeského typu na... [DETAIL]
Recenze
Kateřina Adamcová, Jakub Ďoubal, Kamenné památky Kutné Hory: Restaurování a péče o sochařská díla. Litomyšl 2015, ISBN 978-80-7395-905-0. str. 102–103 [DETAIL]Zprávy
Dita Roubíčková, Vladimír Rišlink, Středočeské památky a cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v roce 2016. str. 104–105.Za rok 2015 byla z oblasti středních Čech vybrána do třetího ročníku Ceny NPÚ realizace památkové obnovy, která z hlediska péče o kulturní dědictví představuje nejen nezanedbatelný úspěch, ale i přínos k jeho pozitivní propagaci. Do celostátního kola byla v kategorii Obnova památky, restaurování nominována obnova tvrze v Hradeníně.
V roce 2014 získalo... [DETAIL]
Kronika
Vzpomínka na Jindřicha Rineše. str. 106 [DETAIL]Bibliografie
Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2015). str. 107–112 [DETAIL]Číslo 1 [DETAIL]
Editorial
Vojtěch Láska, Jubileum časopisu. str. 1–2.V poslední době snad neuplyne měsíc, kdy bychom si nepřipomínali různá jubilea a výročí. Jedno výročí je však významné zvláště pro nás. Je to třicet let od vydání prvního čísla časopisu Památky středních Čech. Třicetileté výročí tu není pouhým abstraktním symbolem plynutí času, ani pouhou vzpomínkou na uplynulou událost, nýbrž časovým... [PŘÍLOHY] [DETAIL]
Studie
Pavel Kroupa, Ke slohu tří gotických portálů z druhé poloviny 13. století. str. 3–12.Obsahem této statě je úvaha o některých slohových souvislostech tří českých monumentálních portálů ze druhé poloviny 13. století. Dva z nich jsou ve středních Čechách, třetí je ve východních Čechách. Jedná se o severní portál v Hradišti nad Jizerou, o severní portál kostela sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem a o západní portál klášterního kostela... [DETAIL]
Alena Nachtmannová, Vladislav Razím, Záchrana a konzervace hradu Krakovce v první polovině 20. století. str. 13–34.
Článek vychází z podrobné archivní rešerše zaměřené na průběh záchrany a konzervace zříceniny hradu Krakovce (okres Rakovník) v průběhu 1. poloviny 20. století. Krakovec představuje jednu z nejvýznamnějších architektonických památek doby předhusitské v Čechách. Hrad byl vystavěn v 80. letech 14. století předním dvořanem krále Václava IV. Jírou z... [DETAIL]
Jaroslav Horáček, Jubileum Františka X. Beneše – Průkopník památkové péče v Čechách a jeho konzervátorské aktivity v klášteře v Sedlci u Kutné Hory. str. 35–42.
Předkládaný příspěvek se zabývá doposud málo známou postavou konzervátora Františka X. Beneše (1816–1888), jehož dvousté jubileum od narození si v letošním roce připomínáme. Beneš náleží do první generace konzervátorů Ústřední komise pro zachování a zkoumání stavebních památek ve Vídni, jmenovaných v průběhu let 1854–1855. Počátky Benešova... [DETAIL]
Jan Kypta, Alena Nachtmannová, Jan Veselý, Obytná budova s renesančním jádrem v areálu tzv. starého zámku ve Voticích. str. 43–60.
Autoři článku podrobně prezentují výsledky stavebněhistorického průzkumu obytné budovy v areálu tzv. starého zámku v městečku Votice na jihu Středočeského kraje (okres Benešov). Paralelně byla provedena i rešerše písemných pramenů. Areál zámku do poloviny 18. století plnil roli trvalého vrchnostenského sídla. Osudovým byl velký požár roku 1746. Ačkoli... [DETAIL]
Materiálie
Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný, Raně středověké hradiště u Dojetřic v Posázaví – Digitální model terénu v praxi památkové péče. str. 61–67.Na příkladu raně středověkého hradiště u Dojetřic (okres Benešov, Středočeský kraj) lze dobře ukázat limity dosavadní ochrany takových archeologických lokalit, které byly sice zaneseny do Ústředního seznamu kulturních památek, ale po řadu desetiletí chybělo jejich přesné polohopisné zaměření. Prostorové vymezení předmětu ochrany tedy bylo nutně... [DETAIL]
Recenze
Recenze. str. 68–71 [DETAIL]Kronika
Kronika. str. 72 [DETAIL]Památky středních Čech, ročník 29 (2015)
Číslo 2 [DETAIL]
Studie
Milena Hauserová, Jitka Poláková, Martin Stočes a kol., Kostel v Aldašíně. str. 1–19.Porozumění příběhu, který se skrývá ve výpovědi historických staveb, je jednou ze součástí výuky stavebněhistorického průzkumu na fakultě architektury ČVUT. Výuka stavebněhistorického průzkumu je určena studentům magisterského studia, kteří usilují o hlubší průpravu v zacházení se stavebními památkami a v jejich průzkumech. Na základní průpravu... [DETAIL]
Jiří Kupka, Věra Kučová, Historická kulturní krajina Osovska. str. 20–33.
Krajinná památková zóna Osovsko byla vyhlášena v roce 1996 k ochraně enklávy organicky vyvinuté harmonické kulturní krajiny se zbytky historicky vzniklých krajinářských úprav převážně z 18. a 19. století, včetně segmentů krajiny komponované. Tyto historické krajinářské úpravy jsou doplněny architektonickými dominantami kostelů, dvorů, zámků a dalších... [DETAIL]
Jan Pešta, Eliška Nová, Zámecké sídlo v Osově. str. 34–53.
Mezi zajímavá, avšak poměrně málo známá barokní zámecká sídla středních Čech patří Osov na Berounsku. Zámek barokního původu byl naposledy upraven Václavem Palivcem ve 30. letech 20. století. Dodnes tvoří jádro mimořádně pozoruhodné krajinářské kompozice, která je chráněna jako krajinná památková zóna Osovsko. Ačkoli zámecký areál tvoří spolu s... [DETAIL]
Jan Kypta, Jan Veselý, Filip Laval, Zdeněk Neustupný, Barokní sýpka s renesančním jádrem v hospodářském dvoře v Olbramovicích. str. 54–68.
Článek je věnován stavebnímu vývoji barokní sýpky v areálu vrchnostenského hospodářské dvora v Olbramovicích (okres Benešov, střední Čechy). Dvoupodlažní zděná sýpka prošla v letech 2013–2014 kompletní obnovou. V průběhu stavebních prací byl proveden stavebněhistorický průzkum a archeologický výzkum. Získané poznatky uspokojivě objasnily poměrně... [DETAIL]
Petra Medříková, Portréty Auerspergů na zámcích Žleby a Slatiňany. str. 69–80.
Článek se zabývá portréty Auerspergů ze sbírek zámků Slatiňany a Žleby. Zaměřuje se na portréty z obou zámků jako na celek reprezentující jeden konkrétní rod; uvádí stručný přehled obrazů v souvislosti s portrétovanými osobnostmi, podanými chronologicky od prvního majitele z rodu Auerspergů, Jana Adama (1721–1795), až po Františka Josefa Auersperga... [DETAIL]
Materiálie
Martin Hůrka, Tvrz v Horoušanech. str. 81–86.Na základě nově objevených pramenů se podařilo prokázat existenci středověké tvrze v obci Horoušany (okres Praha-východ). Nejstarší známá zmínka o tvrzi se váže k roku 1636. V tomto roce je zmiňována jako spálená a s rozbořenými zdmi, což lze s velkou pravděpodobností považovat za následek událostí třicetileté války. Přesné umístění tvrze není... [DETAIL]
Vratislav Ryšavý, Nové poznatky ke stavbě zámku v Jemništi. str. 87–88.
Počátek stavby barokního zámku v Jemništi bude prakticky jistě pozdější než údaje v dosavadní literatuře (naposled 1715–1725), nejdříve až k roku 1717, kdy panství získal hrabě František Adam Trauttmansdorff. Konec stavby potvrzuje zápis o vysvěcení kaple dne 14. 1725 v matrice křtů příslušné farnosti Postupce. Obecné povědomí o existenci nového zámku... [DETAIL]
Zprávy
Martin Hůrka, Vyšehořovický most z roku 1836 zbořen. str. 89–90.Loňského roku byl v Památkách středních Čech publikován naléhavý příspěvek upozorňující na kamenný dvouobloukový most z roku 1836 ležící u Vyšehořovic na potoce Výmola, kterému hrozilo záměrné zboření a nahrazení mostem železobetonovým. Ve snaze zachránit tento most podal Národní památkový ústav návrh na prohlášení díla nemovitou kulturní... [DETAIL]
Bibliografie
Dita Roubíčková (ed.) Zdeněk Dragoun Blanka Kynčlová Olga Laniarová Zuzana Stádníková, Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2014). str. 94–100 [DETAIL]Číslo 1 [DETAIL]
Studie
Kateřina Adamcová, Sochy na ohradní zdi kostela sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem, aneb „Když podstavce vyprávějí…“. str. 1–15.Sochy na ohradní zdi kostela sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem patří společně se sochařskou výzdobou zdejší zámecké zahrady nejen k nejpozoruhodnějším sochařským souborům z období baroka, ale také k dílům, s nimiž je dosud spojeno mnoho nezodpovězených nebo neuspokojivě zodpovězených otázek, a to přesto, že se odedávna právem těší soustavnému zájmu... [DETAIL]
Dana Linhartová, Ke stavební historii Městského divadla v Mladé Boleslavi. str. 16–34.
Článek představuje pozoruhodnou architekturu mladoboleslavského divadla a také zveřejnění nejvýznamnějších návrhů a následné osvětlení vývojových peripetií, kterými prošla dotčená projektová dokumentace od prvotní schválené studie směrem k vlastní realizaci divadla. Přitom všechny varianty, tedy i nerealizované, jsou velmi kvalitně provedené, takže... [DETAIL]
Petra Medříková, Život šlechtických rodin ve světle fotografií ze zámků Žleby a Slatiňany Auerspergové – Trauttmansdorffové – Batthyanyové. str. 35–49.
Článek se zabývá portrétními fotografiemi ze sbírek zámků Slatiňany a Žleby, které patřily ve sledovaném období Auerspergům a poté krátce Trauttmasdorffům. Sleduje zastoupení fotografií chronologicky i tematicky. Kromě toho, že si všímá ateliérových podobizen Auerspergů, jejich příbuzných a známých, dokládá, že průzkumem fotografií lze poměrně... [DETAIL]
Materiálie
Marian Krucký, Jan Kypta, Jan Veselý, Středověký stavební vývoj kostela sv. Jiří na hradišti Libušíně Dodatek k soupisům románské architektury. str. 50–61.Kostel sv. Jiří dnes stojí samostatně uprostřed akropole velkého raně středověkého hradiště Libušín, situovaného na vyvýšené ostrožně (okres Kladno, střední Čechy). Hradiště bylo pravděpodobně v 2. třetině 10. století vybudováno jako jeden z opěrných bodů po obvodu prvotní domény Přemyslovců. Doba, kdy Libušín přestává plnit úlohu pevnosti, spadá... [DETAIL]
Vratislav Ryšavý, Příspěvek ke stavebním dějinám zámku Nové Mitrovice u Přestavlk. str. 62–66.
Barokní zámek u Přestavlk (okres Benešov), zvaný tradičně Nové Mitrovice, který podle dosavadních údajů z literatury měl být dostavěn v roce 1736, byl podle jednoho zápisu z matriky pohřbů příslušné farnosti Prčice zřejmě stavěn ještě v následujícím roce 1737. Dne 23. 6. toho roku tam byl pohřben zednický tovaryš Jan Jiří Hübner. Stavba, na níž do té... [DETAIL]
Recenze
Recenze. str. 67–68 [DETAIL]Památky středních Čech, ročník 28 (2014)
Číslo 2 [DETAIL]
Studie
Jan Veselý, Jan Kypta, Eliška Nová, Obytná budova děkanství v Hořovicích. str. 1–14.Městečko Hořovice se nachází ve středních Čechách (okres Beroun). Zdejší budova děkanství vyhořela v roce 2006 a od té doby se mění ve zříceninu. Průzkum domu (2006–2013) přinesl řadu poznatků o několika stavebních fázích. Výrazný předěl ve vývoji domu znamenala rozsáhlá přestavba na samém počátku 18. století. Od té doby se neměnil jeho půdorysný... [DETAIL]
Martin Šanda, Renesanční podoba zámku ve Mšeci. str. 15–24.
Zámek Mšec (Kornhaus) se nachází na okraji stejnojmenného městečka v okrese Rakovník. Zdánlivě dosti nezajímavý objekt poněkud překvapivě prodělal v minulosti několik dosti zásadních úprav. Jejichž poznání umožnil nedávno proběhlý stavebně-historický průzkum, který se vedle terénního průzkumu mohl opřít i o obsáhlý archivní fond obsahující i řadu... [DETAIL]
Materiálie
Šárka Kolářová, Kolekce barokních saní v tzv. Královnině křídle na hradě KřivoklátěPoznámky k typologii a provenienci historických saní z českých a moravských šlechtických sbírek. str. 35–45.
Článek poprvé představuje v odborné literatuře kolekci barokních saní, která je představená veřejnosti v tzv. Královnině křídle na hradě Křivoklátě. Kolekce představuje nejpočetnější sbírku barokních saní představenou veřejnosti v rámci České republiky. Úvodní část textu se zabývá historií sbírky a zasazuje vystavené exponáty do kulturně historického... [DETAIL]
Eva Stará, Křtitelnice ve Svatém Janu. str. 46–48.
V kostele sv. Jana Nepomuckého ve Svatém Janu, obci nedaleko Sedlčan se nalézá cínová křtitelnice netypického tvaru. Jde o nádobu vyrobenou mezi léty 1706–1720 pražským novoměstským cínařem Janem Karlem Dieblem (1673–1720). S veškerou pravděpodobností šlo původně o užitkovou nádobu určenou na uchovávání léku, tzv. theriaca. Obdobná nádoba je uložena ve... [DETAIL]
Vratislav Ryšavý, Lovecký zámeček Huber. str. 49–51.
Obora byla zřizována na tehdejším černínském petrohradském panství od roku 1657 až do roku 1666, kdy měla být postavena vjezdní brána od tehdejšího černínského stavitela Marcella Ceresoly. V roce 1727 byl v oboře postaven lovecký zámeček s věncem doprovodných pavilonků (včetně kaple) po obvodu osmibokého nádvoří kolem zámečku. Architektem zámečku byl prakticky... [DETAIL]
Irena Blažková, Benzínová pumpa v Milíně. str. 52–55.
Benzínová pumpa v Milíně je drobnou technickou památkou, dokládající vývoj automobilismu v českých zemích. Nezanedbatelná je i její architektonická hodnota, je zřejmé, že jde o kvalitní dílo, jednoduchých a čistých tvarů, upoutávající dominantním prvkem zastřešení. Je dokladem trvání a proměn funkcionalistického směru v poválečné architektuře... [DETAIL]
Kronika
Kronika. str. 56–57 [DETAIL]Recenze
Recenze. str. 58 [DETAIL]Bibliografie
Dita Roubíčková (ed.), Zdeněk Dragoun, Linda Hajžmanová, Blanka Kynčlová Olga Laniarová, Zuzana Stádníková, Zuzana Vařeková, Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2013). str. 59–68 [DETAIL]Číslo 1 [DETAIL]
Studie
Karel Kibic ml., Vladimír Jakub Mrvík, Průzkum kostela sv. Václava v Přistoupimi. str. 1–18.Příspěvek informuje o průzkumu kostela sv. Václava v Přistoupimi, zpracovaného při příležitosti opravy fasád. Kostel byl považován za novostavbu z konce 17. století, ovšem odkryté detaily na západním průčelí již delší čas upozorňovaly na složitější stavební vývoj. Kostel byl nově zaměřen, operativní průzkum a dokumentace v průběhu opravy doplnil výzkum... [DETAIL]
Jan Kypta, Filip Laval, Zdeněk Neustupný, Archeologický výzkum kostela sv. Václava v Přistoupimi u Českého Brodu. str. 19–24.
Výsledky archeologického výzkumu se shodují se závěry souběžně realizovaného průzkumu fasád. V roce 2012 byly podél celého obvodu kostela vyhloubeny široké rýhy pro uložení konstrukcí, které by měly snížit vlhkost zdiva. Objeveny přitom byly různé opěrné konstrukce. Statické poruchy provázely kostel od nejstarší stavební etapy. Pod terénem bylo možné dobře... [DETAIL]
Jan Žižka, O klášteře augustiniánů poustevníků Svaté Dobrotivé v Zaječově. str. 25–26.
Následující článek Pavla Zahradníka je vynikajícím a zásadním podkladem pro provedení a vyhodnocení vlastního průzkumu klášterních staveb. Autor vytěžil maximum pramenů, které jsou k dispozici. Mezi nimi však vyniká pozoruhodná práce barokního historiografa augustiniána P. Valentina Weidnera, zachycující dějiny kláštera od 20. let 17. století, přes jeho obnovení... [DETAIL]
Pavel Zahradník, Stavební a historický vývoj kláštera řádu augustiniánů poustevníků ve Svaté Dobrotivé. str. 27–52.
Článek se zabývá stavebním a historickým vývojem kláštera řádu augustiniánů poustevníků na Ostrově (později zvaném u Svaté Dobrotivé), kterému dosud nebyla v historické ani uměleckohistorické literatuře věnována příliš velká pozornost. Příspěvek vychází výhradně z průzkumu archivních pramenů, doplněného literaturou; není tedy založen na průzkumu... [DETAIL]
Materiálie
Jan Kypta, Zdeněk Neustupný, Jan Veselý, K stavebnímu vývoji severního parkánu hradu Českého Šternberka. str. 53–63.V roce 2007 proběhl drobný záchranný archeologický výzkum v severním paráku hradu. Nalezeno bylo zdivo středověké parkánové hradby, které dokládá že původně byl parkán na této straně podstatně menší než dnes. K jeho výraznému půdorysnému rozšíření došlo až v raném novověku. V roce 2009 proběhl průzkum parkánové hradby, který přinesl především... [DETAIL]
Eva Vyletová, Obnova zámeckého areálu v Benátkách nad Jizerou. str. 64–69.
Článek pojednává o obnově zámeckého areálu v Benátkách nad Jizerou. Pozornost byla zaměřena na vybrané objekty, jejichž obnova probíhala v posledním desetiletí. Na příkladech uvedených objektů bylo poukázáno na problematiku obnovy z hlediska památkové péče ale i dalších aspektů zejména technologických, se kterými bylo nutné se během oprav vyrovnat. Zvláštní... [DETAIL]
Ludmila Maděrová, Lapidárium v Benátkách nad Jizerou. str. 70–74.
Lapidárium shromažďuje sochy, které díky špatnému stavu již nebylo možné ponechat v exteriéru. Pocházejí až na několik výjimek z areálu zámku v Benátkách nad Jizerou a ve většině případů je pojí i doba vzniku, kterou je 18. století. V Benátkách nad Jizerou působil sochař František Adámek (1713–1779). Jeho pracemi jsou alegorické sochy v zámeckém areálu i... [DETAIL]
Martin Hůrka, Kamenný most u Vyšehořovic. str. 75–78.
Současná zvýšená pozornost vyšehořovickému mostu přes Výmolu ležícímu na silnici Vyšehořovice-Vykáň byla vyvolána jeho akutním ohrožením. V brzké době má být zbořen a nahrazen betonovým prefabrikátem. Předložený článek slouží zejména jako apel mající za cíl jeho záchranu. Vyšehořovický most je totiž jednou z posledních památek mostního stavitelství... [DETAIL]
Kronika
Milena Hauserová, Jak ho znám – Janu Žižkovi k šedesátinám. str. 79 [DETAIL]Recenze
Květa Křížová, Sršeň Lubomír: Malované drobné portréty, sbírka oddělení starších českých dějin Národního muzea . str. 80 [DETAIL]Památky středních Čech, ročník 27 (2013)
Číslo 2 [DETAIL]
Studie
Jitka Císařová, Rané realizace Kamila Hilberta – kostely sv. Štěpána v Kouřimi a sv. Petra a Pavla v Čáslavi. str. 1–6 [DETAIL]Materiálie
Václav Hájek, Vladimír Jakub Mrvík, Průzkum bývalé tvrze v Bylanech. str. 7–18 [DETAIL]Ondřej Drlík, Umělecká štuková výzdoba zámku v Louňovicích pod Blaníkem. str. 19–24 [DETAIL]
Jindřich Nusek, Zámek a město Vlašim na auerspergském plánu kolem roku 1754. str. 25–29 [DETAIL]
Jana Tichá, Vzkříšení sázavské sklárny Kavalierů – huti František (II. část). str. 28–30 [DETAIL]
Naďa Kubů, Průvodce po hradních expozicích na hradě Karlštejně II
Prezentace interiérů hradu po druhé světové válce. str. 31–41 [DETAIL]
Vladislav Razím, Ze stavebněhistorických průzkumů archivu NPÚ ÚOP středních Čech v Praze (3. část). str. 42 [DETAIL]
Olga Novosadová, Jan Muk, Hrad Krakovec. str. 43–60 [DETAIL]
Recenze
Recenze. str. 61 [DETAIL]Zprávy
Zprávy. str. 62–63 [DETAIL]Bibliografie
Zdeněk Dragoun, Václava Horčáková, Blanka Kynčlová, Hana Martinková, Zuzana Stádníková, Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2012). str. 64–72 [DETAIL]Číslo 1 [DETAIL]
Studie
A. Nachtmannová – V. Razím, Zánik kostela v Milostíně a jeho vzkaz dnešku. str. 0 [DETAIL]D. Primusová – J. Žižka, Z oprav památek na Benešovsku. str. 0 [DETAIL]
L. Gottfried, Sto let hledání „ducha Karlštejna“. str. 0 [DETAIL]
Naďa Kubů, Průvodce po hradních expozicích na Karlštejně. Připomenutí památných exponátů v hradních prostorách do roku 1945. str. 0 [DETAIL]
Materiálie
V. Storm, Karlštejn v představách Břetislava Štorma. str. 0 [DETAIL]B. Štorm, Úpravy Císařského paláce na Karlštejně. str. 0 [DETAIL]
M. Jančo, Příběh prezentace tzv. ložnice Karla IV. na Karlštejně (1898–1960). str. 0 [DETAIL]
M. Jančo, Zpráva o prohlídce hradu Karlštejna pracovníky památkové péče v roce 1959. str. 0 [DETAIL]
J. Tichá, Vzkříšení sklářské huti v Sázavě – I. část. str. 0 [DETAIL]
V. Dolínek, Lovecké pistole – doklady ze sbírek zámku Mnichovo Hradiště. str. 0 [DETAIL]
Památky středních Čech, ročník 26 (2012)
Číslo 2 [DETAIL]
Materiálie
Ernest Fábik, Poslední roubené vesnické stavby na severním Benešovsku. str. 1–15 [DETAIL]Petr Mandažiev, Vedlejší objekt (čp. 58) při Místodržitelském letohrádku a některé další stavby v pražské Stromovce. str. 16–31 [DETAIL]
Jana Svobodová, Železniční most Žampach poblíž Jílového u Prahy Technická památka a její obnova. str. 32–38 [DETAIL]
Vratislav Ryšavý, Původní plány pozdně barokní fary v Jesenici. str. 39–40 [DETAIL]
Jan Žižka, Ze stavebněhistorických průzkumů archivu NPÚ ÚOP středních Čech v Praze. str. 41 [DETAIL]
Olga Novosadová, Mojmír Horyna, Hořovice, Státní Zámek. str. 42–54 [DETAIL]
Jan Žižka, Několik poznámek k podobě „Nového“ zámku v Hořovicích. str. 55–64 [DETAIL]
Zdeněk Dragoun, Václava Horčáková, Blanka Kynčlová, Hana Martinková, Zuzana Stádníková, Pavlína Tejnecká, Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2011). str. 65–72 [DETAIL]
Číslo 1 [DETAIL]
Materiálie
Jan Žižka, Myslivna čp. 19 v Horušicích – nedokončený dvůr sedleckého kláštera. str. 1–11 [DETAIL]Petra Načeradská, K historii bývalé myslivny v Horušicích. str. 12–17 [DETAIL]
Vratislav Ryšavý, Další možná interpretace stavebního vývoje tzv. Nového zámku v Hořovicích. str. 18–29 [DETAIL]
Jiří Adamovič, Alfréd Schubert:, Historie zapsaná do skal – cesty zasekané do pískovcových skal v oblasti mezi Mšenem a Vidimí. str. 27–38 [DETAIL]
Alexandra Burešová, Obnovy fasád měšťanských domů severovýchodní strany náměstí Míru v Mělníku. str. 39–43 [DETAIL]
Jindřich Nusek, K architektonickým fragmentům z Vlašimi a Chotýšan. str. 47–49 [DETAIL]
Vladislav Razím, Zničené kostely severních Čech 1945-1989 aneb memento a dlouhé stíny minulosti. str. 50–59 [DETAIL]
Pavel Kroupa, Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí 1/2011 (rec.). str. 60 [DETAIL]