Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze pořádá specializovanou konferenci

Móda a oděv doby renesance

Kdy: 19. října 2017, 9 – 18 hodin
Kde: Konferenční sál č. 206 Akademie věd ČR
Národní 3, Praha 1

Téma a cíl konference

Období renesance bylo dobou velkých změn ve všech oblastech lidského života. Zámořské objevy, střet s cizími zeměmi a kulturami, příliv drahých kovů na jedné straně a na straně druhé zhoršování evropského podnebí, turecká ofenziva ve východní a jižní Evropě, nástup reformace a změny na politické mapě Evropy – to vše znamenalo rozvrat starých hodnot a strach z neznáma, stejně jako nadšení pro novinky a nebývalou touhu po poznání všech tajemství světa. Střetávání tradic a změn ovlivnilo architekturu, umění, literaturu i rodící se vědu a nemohlo zůstat bez vlivu na vnímání lidského těla, jeho krásy ani oděvu.
V našich zemích bylo renesanční období časem hledání mírového soužití různých protestantských věroučných systémů s katolicismem po krvavém střetu husitské revoluce. České království se v této době ve velké míře otvíralo Evropě jako součást mnohonárodnostních monarchií nejprve jagellonské a poté habsburské. Čeští šlechtici se střetávali s odlišnými kulturami západní a jižní Evropy na kavalírských cestách i v diplomatických poselstvích; navazovali kontakty s Orientem na bojištích tureckých válek i během diplomatických jednání se zástupci Vysoké porty. Praha se naposledy stala sídlem římského císaře a centrem Evropy, kam přicházela poselstva z nejrůznějších krajů a zprostředkovávala Čechům novinky politické i módní. Bylo to také období velkého rozmachu českých měst, která se po husitských válkách těšila značnému politickému vlivu a zažívala hospodářskou konjunkturu. Nově nabytá moc i bohatství se odrazily v nádheře renesančních domů, novém luxusním vybavení i módním oděvu podle západních vzorů.

Na připravované konferenci chceme sledovat vznik renesančního oděvu u nás, jeho šíření a rozkvět, proměny módních vzorů i jejich zánik a přeměnu v módu barokní. Proto volíme široké časové rozpětí od nástupu Jagellonců na český trůn až po dobu třicetileté války. Chceme sledovat přijímání zahraničních novinek ve špičkách české společnosti šlechtické i měšťanské, jejich proměnu a přizpůsobování domácímu vkusu i mísení vlivů z jižní, západní a východní Evropy, které bylo pro dané období typické. Chtěli bychom sledovat odraz dobové módy ve výtvarném umění: malbě i sochařství, v portrétu i žánrových výjevech. Rádi bychom upozornili na význam znalosti módních proměn na dataci a určení provenience uměleckých děl. Z této doby se také již zachovaly textilie uložené ve sbírkách hradů a zámků NPÚ i v muzeích, také jejich zkoumání a prezentaci bychom rádi věnovali pozornost, stejně jako bychom chtěli přispět k poznání provenience či výrobních technik těchto textilií.
Oděv je však také tématem historickým: textilní řemesla a obchod s textilem, oděvními doplňky i celými oděvy byly jedním z hybatelů raně novověkého hospodářství napříč celou Evropou. Sledování obchodních cest, po nichž k nám tyto předměty proudily, popř. jejich výroba v našich zemích a její vliv na hospodářský rozvoj jednotlivých regionů je tedy dalším významným okruhem zkoumání.
Módní oděv měl však ve své době i velký symbolický význam: byl znakem společenského postavení a prestiže nejen svou nádherou, ale zejména svou rolí v jemném předivu dobové etikety. Způsob nakládání s oděvem, jeho úprava na těle, způsob pohybu, držení těla a celkové společenské chování mělo značný význam pro utváření společenských hierarchií a začleňování jednotlivce do jejich vazeb. Tyto drobné nuance zůstávají dodnes zachyceny nejen v dobových literárních pramenech, ale také na portrétech a žánrových výjevech. Schopnost je rozklíčovat může do značné míry přispět k porozumění uměleckému dílu, stejně jako k lepšímu pochopení každodenního života tehdejších elit. Módní oděv renesance ale neovlivnil pouze odívání špiček společnosti, zasáhl i do odívání venkovského lidu a některé jeho součástky či výzdobné techniky se dodnes zakonzervovaly v lidovém kroji. Jejich poznání, vývoj, hodnocení a prezentace na zachovaných krojových součástkách je dalším velkým tématem. Cílem organizátorů je vytvořit prostor pro diskuzi odborníků z řad historiků, archeologů, památkářů, etnografů i historiků umění, aby vznikla plodná debata dotýkající se pokud možno všech aspektů renesančního oděvu v Čechách.
 

Program konference:

8:30–9:00Prezence
9:00–9:10Úvodní slovo
9:10–10:50I. blok přednášek

Mgr. Kristina Ketmanová, UMPRUM
Rekonstrukce, interpretace, prezentace

Příspěvek pojednává o rekonstruování renesančních dámských šatů na základě malovaného portrétu Anny z Boskovic, který je uložen v Metropolitním muzeu v New Yorku. Rekonstrukce šatů vznikla pro výstavu Moravský aristokrat v labyrintu světa, která byla letos otevřena na zámku v Bučovicích a je součástí projektu Roku renesanční šlechty po taktovkou Národního památkového ústavu. Práce s reprodukcí miniatury sebou přináší úskalí v podobě horší čitelnosti střihových i materiálových řešení. Je třeba hledat kompromis mezi historicky správným pojetím a tím, co se jeví na malbě. Vzhledem k popularizačnímu charakteru výstavy je důležitým faktorem také vstřícnost k návštěvníkům. Speciální zmínka bude věnována materiálu šatů a jeho komparaci a samozřejmě letmo také rodu pánů z Boskovic a Liechtensteinům.

Doc. Ing. Martina Hřibová, Ph.D., Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Střihy pánských oděvů navržené Juanem de Alcega

Příspěvek je věnovaný analýze knihy "Libro de geometria, practica y  traça" napsané Juanem de Alcega r. 1580 (reedice 1589). Práce rozebírá  civilní střihy mužských oděvů, přičemž konstrukce typických dobových  oděvů byly vyzkoušeny v měřítku 1:3 a několik vybraných střihů bylo  ověřeno v měřítku 1:1. Poznatky byly srovnány s dochovanými oděvy a  dobovými písemnými prameny.

PhDr. Milena Bravermanová,
Renesanční oděvy na Pražském hradě

Na Pražském hradě se nachází několik renesančních oděvů pocházejících z archeologického kontextu. Především jsou to roucha Habsburků, kteří byli pohřbeni v královské hrobce v katedrále sv. Víta. V nadzemním mauzoleu jsou uloženy ostatky Anny Jagellonské, Ferdinanda I. a Maxmiliána II., v kryptě situované pod mauzoleem ostatky Eleonory a Rudolfa II. Přestože pohřební oděvy jsou poničené kvůli podmínkám, ve kterých se dlouhodobě nacházely, jedná se o unikátní doklady renesanční módy. Renesanční oděvy a doplňky se také nalezly ve studni u kostela Všech svatých.

Vendulka Otavská, akad. mal.,
Pohřební oděv Jana Diviše ze Žerotína (+1616) – výsledky výzkumu

Příspěvek se týká fragmentů oděvu, v němž byl roku 1616 do hrobky v Židlochovicích pohřben Jan Diviš ze Žerotína. Textilie byly vyzvednuty roku 1956. Dnes se nacházejí ve fragmentárním stavu. Příspěvek seznamuje s výsledky průzkumu, který proběhl během posledních let a letos byl ukončen pokusem o kresebnou rekonstrukci původního vzhledu oděvu. Ten sestával z pláštíku, kabátce, kalhot a punčoch, zachovaly se i zbytky střevíce. Nález doplňuje naše poznatky o vývoji odívání u nás a nadále skýtá mnohé příležitosti pro další bádání uměleckohistorické a historické povahy.
10:50–11:10Přestávka na kávu
11:10–12:50II. blok přednášek

Anežka Baďurová,Knihovna AV ČR v. v. i.
Šaty svatebčanů na královském obřadu v Praze roku 1570

Šaty na královské svatbě v květnu r. 1570 v pražském chrámu sv. Víta
Oděv účastníků královského svatebního obřadu v květnu 1570 v Praze v chrámu sv. Víta (Anna Rakouská a Filip II. Španělský) V roce 1570 došlo v Praze 3. května k výjimečné události nejen společenského, nýbrž i mezinárodního dosahu – bylo zde v chrámu sv. Víta uzavřeno per procurationem čtvrté manželství španělského krále Filipa II. (zastoupeného arcivévodou Karlem II. Štýrským) a Anny Rakouské. Přítomnou nevěstu doprovázeli její rodiče, císař Maxmilián II. a jeho choť Marie Španělská. O slavnostním aktu samozřejmě referovali z Prahy do Madridu španělští vyslanci ve zprávách, využitých historiografy. Ve Španělské národní knihovně jsou však uchovávány dvě verze rukopisného líčení celého obřadu, které se od zpráv vyslanců liší podrobným popisem oblečení svatebčanů. V průběhu přípravy edice jednoho z těchto rukopisů se podařilo v regestech císařských misivů v Národním archivu ČR najít i dokumenty vztahující se k platbám za provedené krejčovské zakázky.

PhDr. Milena Hajná, Ph.D., Národní památkový ústav, ÚPS v Českých Budějovicích
Císař Rudolf II. a španělská móda

Rudolf s bratrem Arnoštem strávili část svého mládí mezi léty 1563 a 1571 na dvoře svého strýce, španělského krále Filipa II. v Madridu. Během tamního pobytu si budoucí císař Rudolf II. oblíbil španělský dvorský ceremoniál a stal se také milovníkem španělské oděvní kultury. Po svém návratu do střední Evropy se nadále inspiroval oděvním stylem španělského krále a pravidelně žádal svého vyslance v Madridu o zaslání nových střihů a obdobných oděvů, módních doplňků a šperků, jaké nosil španělský král. Rudolfova záliba ve španělské oděvní módě, která odrážela jeho soukromé zájmy i jeho politické sympatie a katolickou víru, se stala kritériem i pro oděvní chování aristokracie na jeho dvoře. Nejnovější módní trendy středoevropské šlechtě zprostředkovávali dvorští krejčí a další oděvní řemeslníci v císařských službách.

Bc. Tomáš Konečný,
Oděv a reprezentace konfese za francouzských náboženských válek

Příspěvek se zaměřuje na vyjádření politicko-náboženské orientace za francouzských náboženských válek na příkladu využití černého oděvu a role černé barvy v symbolické reprezentaci jednotlivých aktérů. Konkrétně bude sledována proměna ve významu černé barvy oděvu v případě regentky Kateřiny Medicejské v kontrastu s opoziční ikonografií rodu de Guise. Vedlejší pozornost bude věnována roli černého jako prostředku odlišení francouzských protestantů a následná změna módních vzorů následkem fenoménu takzvané konfesionalizace.

PhDr. Radek Martinek, Ph.D., Biskupství královéhradecké / Univerzita Hradec Králové
Od reformace k reformě. Oděv prelátského stavu v časech krize

Potřebu reformovat církev tam in capite quam in membris (jak v hlavě, tak v údech) pociťoval celý středověk, ale o to více renesance, protože právě tehdy se církev ocitla ve své nejhlubší krizi. Okouzlení smyslovým světem i antickou kulturou podlehli především vyšší představení církve - preláti. Jejich šatník se zaplnil barevnými oděvy z luxusních materiálů a s rafinovanými krejčovskými detaily. Jejich pomyslným protipólem se stali humanističtí učenci, kteří v touze po nápravě církevního života vykročili směrem k reformě i k reformaci.
12:50–14:15Přestávka na oběd
14:15–16:00III. blok přednášek

Mgr. Jaroslava Moučková,, Muzeum hlavního města Prahy
Václav Hollar, oděvní detaily v kresbě a grafice

Hollar a jeho Theatrum mulierum z roku 1643, které v příspěvku bude sloužit jako osa, která umožní podle detailů (hlavně pokrývek hlavy) třídit ostatní portréty a alegorie do skupin podle provenience. Analogie s vybraným popsaným a datovaným cyklem by mohly pomoci najít buď přípravné studie, nebo ostatní práce datovat a přiřadit k nim tak aspoň některé nové údaje.

Mgr. Sylvie Odstrčilová,
Císařovy liché punčochy a další kuriozity

Co nám mohou pletené punčochy z archeologických nálezů prozradit o pracovních metodách renesančních punčochářů?

Mgr. Veronika Pilná, Ph.D., Národní památkový ústav, ÚOP v Plzni
Formy oděvu 16. století a jejich střihová řešení

Pro období 16. století jsou charakteristické výrazné proměny v siluetě dámského i pánského oděvu. Každý z módních stylů sebou přinesl také odlišná střihová řešení, která lze sledovat na různých typech pramenů. Do konstrukce oděvů se promítalo specifické vrstvení a jeho variabilita, s níž bylo možné jednotlivé oděvní kusy vytvářet. Příspěvek se bude věnovat vybraných střihovým proměnám, variabilitě jejich řešení a dalším detailům, které mají vliv na výsledný vzhled oděvu, na základě komparace dochovaných oděvů, střihových knih a ikonografie.

Mgr. Monika Tauberová, Národní muzeum, Historické muzeum, Etnografické oddělení
Živůtek jako součást českého a moravského lidového kroje – vliv renesanční módy

Kdy se poprvé objevil živůtek? Jedni tvrdí, že živůtek vznikl z jednotného šatu, který se v renesanci rozdělil na živůtek a sukni, druzí se domnívají, že vznikl ze šlí, které přidržovaly suknici na ramenou. Na živůtku a šněrovačce nalézáme změny, které prodělávaly, a vlivy, které na ně působily a vytvořily z nich různé tvary. První datovaný doklad o nálezu živůtku máme v 17. století, který byl nalezen ve výklenku zdi v Poysdorfu (město v Rakousku), ležícím na pravém břehu Dyje na jih od Mikulova, asi 16 km od moravských hranic. Jednalo se o svrchní živůtek z černého aksamitu, zdobený portami a skládanými šorčíky a také plátěný rovný živůtek, který byl našitý k nabírané sukni. Tento plátěný živůtek se sukní je podobný moravské leknici a chodské voblečce. Je pravděpodobné, díky blízkosti města Poysdorf, že se takové živůtky nosily i na Moravě už v 17. století.
Ze starých rukopisů máme písemné informace o živůtcích z 16. století, například zelený živůtek je popsán roku 1593 a Manuálu osady sv. Mikuláše (Archiv hl. města Prahy, 217) v dědictví mlynářky v Zákolanech. Zajímavostí bylo, že už tehdy venkovské ženy používaly na živůtku hedvábné látky. Velmi zajímavé jsou i obrazové materiály, např. v Severýnově bibli (Praha 1529) mají ženy staré, mladé i chudé obdoby živůtků. Velmi zajímavé důkazy živůtků jsou dva obrázky z téže bible – obrázek prosté předoucí ženy s dítětem a obrázek bohaté paní s vysoce vykrojeným živůtkem. Od renesanční doby živůtek se sukní trval potom dále v ženských krojích v různých obměnách v celé střední Evropě. Živůtky byly někdy oddělovány od sukně, někdy s ní byly spojeny, ale měnily se a ve svém tvaru se přizpůsobovaly barokním, rokokovým, empirovým a biedermeierským vlivům, které procházely Evropou. Na bohatém fotografickém materiálu budou prezentovány živůtky ovlivněné renesanční módou ze sbírek Národního muzea, Historického muzea, Etnografického oddělení, jejich střihy a výzdobné techniky.
16:00–16:30

diskuze u kávy

Součástí programu bude panel Oblečení v ilustracích starých tisků – ukázky z fondu KNAV připravený pracovnicemi knihovny AV ČR.
Program konference ve formátu pdf:

Organizační informace

Konferenční poplatek: 500 Kč
Poplatek zahrnuje účast na konferenci, drobné pohoštění, konferenční materiály a sborník z minulé konference.
Dovolujeme si požádat, aby byl poplatek zaplacen předem do 15. září 2017 na účet 210008-60039011/7100, variabilním symbolem je telefonní číslo, které uvedete na přihlášce. Potvrzení o zaplacení Vám bude předáno na mail uvedený na přihlášce.

Informace pro přednášející

K dispozici pro přednášející bude notebook a dataprojektor s promítacím plátnem.
Maximální délka referátu je stanovena na 15+5 minut (15 minut referát, 5 minut diskuse). V odůvodněných případech lze s organizátory konference předjednat prodloužení časového prostoru.
Přihlášku referátu s krátkou anotací příspěvku, prosíme, zašlete nejpozději do 30. 6. 2017 na adresu:
konference-npu-sc@seznam.cz.

Přihlášeným účastníkům bude před konferencí rozeslán program a podrobnější informace.

Pozvánka na konferenci:
Přihláška na konferenci:

Kontakty:

PhDr. Olga Klapetková, e-mail: klapetkova.olga@npu.cz
Šárka Krabcová 274 008 283 (fakturace, potvrzení, platby)

Organizační pokyny:

Mgr. Dita Roubíčková, e-mail: roubickova.dita@npu.cz, tel: 274 008 285 (pondělí, středa)

Podrobnosti také na www.npu.cz/cs/uop-stredni-cechy/prednasky-a-vystavy/odborna-konference-2017