Jan Fiřt, Jan Dienstbier
Nástěnné malby v kostele sv. Havla na Zbraslavi


Památky středních Čech 2016/30, str: 59–64
Rubrika: Materiálie

Odkaz pro citaci: http://www.pamatkysc.cz/clanek.php?ID=96

Příspěvek se věnuje souvislostem pozoruhodných maleb, které se dochovaly v kostele sv. Havla na Zbraslavi. Malby vymalované na západní stěně lodi kostela dosavadní bádání vesměs pomíjí, což patrně souvisí i s tím, že před restaurováním v roce 2006 byly pro nánosy špíny prakticky nečitelné nebo částečně zcela zakryté. Z hlediska výtvarné kvality se přitom jedná o výjimečnou památku byť fragmentární stav dochování a lokální poškození svrchních vrstev maleb dnes dávají tuto původní kvalitu jen tušit. Zachované torzo je rozděleno do tří horizontálních pásů, z nichž nejzajímavější je figurální pás zcela nahoře v prostoru kruchty kostela. V tomto pásu se původně nacházely tři scény uspořádané do kompozice nápadně připomínající oltářní triptych se Smrtí Panny Marie uprostřed a světicemi, z nichž se dochovala sv. Barbora, po stranách. Třebaže se tyto náměty jednotlivě v naší nástěnné malbě objevují, jejich upořádání na kruchtě zbraslavského kostela je ve fondu naší nástěnné malby zcela ojedinělé. Kompozici naopak najdeme u některých pozdně gotických oltářních nástavců, s nimiž zbraslavské malby v příspěvku podrobně srovnáváme. V nich, tak jako na Zbraslavi, hraje zásadní roli scéna Smrti Panny Marie významově akcentovaná v rámci celku. Ukazujeme, že tyto oltáře jako je Roudnický oltář, Svatojiřský oltář, Oltář ze Želiny nebo i Puchnerova archa patrně sloužily především zádušnímu kultu. Podobně jako malby ve zbraslavském kostele, jehož podací právo drželi zbraslavští cisterciáci, vznikaly i námi sledované oltářní nástavce v dobách po husitských válkách v katolickém prostředí. Zda mohly i malby v kostele sv. Havla na Zbraslavi sloužit konkrétnímu zádušnímu kultu neznámého donátora není zřejmé, jejich exponované umístění na západní kruchtě by však spíše odpovídalo jejich obecnějšímu významu ve smyslu exempla dobré smrti. V příspěvku se dále věnujeme stylovému zařazení maleb, které je při absenci pramenů ke zbraslavskému kostelu jedinou možností, jak malby datovat. Na základě jejich slohového charakteru lze malby datovat do doby kolem roku 1500. Po slohové stránce přitom vykazují nejbližší afinitu k výzdobě Hašplířské kaple v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. V obou případech je markantní expresivita dosahovaná zručnou štětcovou kresbou na bílém vápenném podkladu. Zda mezi malbami zbraslavskými a kutnohorskými může být i bližší, dílenská souvislost, však v tuto chvíli rozhodnout nemůžeme.

Klíčová slova: Wandmalereien in der Kirche des hl. Gallus in Zbraslav/Königsaal

Lokality: