Jan Kypta, Jan Veselý
Středověká architektura kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neustupově


Památky středních Čech 2016/30, str: 1–17
Rubrika: Studie

Odkaz pro citaci: http://www.pamatkysc.cz/clanek.php?ID=92

V jádru románský farní kostel v obci Neustupov (střední Čechy, okres Benešov) prošel složitým stavebním vývojem; předkládaný článek se zaměřuje pouze na dvě nejstarší etapy. Na kostelní okrsek bezprostředně navazuje areál vrchnostenského sídla, jehož počátky lze hledat hluboko v minulosti. Polohu nejstaršího šlechtického sídla ale můžeme určit jen orientačně, a to podle zvýšeného vstupu na tribunu na severní straně věže. Jádro zámecké budovy pochází až z 15. století. První zmínka o kostele přichází s velkým odstupem od doby založení (v 80. letech 13. století).
Z románského kostela se nejlépe dochovala západní (původně osová) věž. Po velké gotické přestavbě zcela zanikl původní presbytář a také byla kompletně zbořena jižní zeď lodi. Dnešní půdorys lodi spolu s půlkruhovým závěrem vznikl ve druhé stavební (gotické) fázi. Tehdy byla loď výrazně rozšířena k jihu a východu.
Románská věž se dochovala v poměrně autentickém stavu. Sestává z pěti podlaží. Podle čtyř původních vstupů lze dobře rekonstruovat její komunikační řešení. Do přízemí, které bylo původně zaklenuto křížovou chodbou, se dodnes vstupuje původním průchodem z lodi. První patro bylo průchozí z exteriéru na (nedochovanou) tribunu v lodi. Exteriérový vstup je dodnes funkční, ale značně novodobě upravený. Vstup z věže na tribunu byl zaslepen, avšak dochoval se ve velice autentickém stavu. Jeho masivní dřevěný portál, který je nepochybně původní, sestává ze čtyř dílů stejného profilu, jenž připomíná písmeno T. Všechny čtyři díly byly vytesány z jednoho kusu dřeva. Z dendrochronologické analýzy vyplývá, že portál byl zhotoven někdy po roce 1105. Totožný portál se zřejmě nacházel i v exteriérovém vstupu. Svědčí o tom stejné vynášecí půlkruhové oblouky nad oběma vstupy. Z druhého patra vede původní vstup do podkroví lodi. Třetí a čtvrté patro se na všech stranách otevírá trojdílnými okny. Tesané články oken spodní galerie jsou všechny původní, některé z nich jsou jednoduše geometrický zdobeny. Horní galerie byla naopak ve velké míře rekonstruována v roce 1922.
K druhé stavební fázi patří osové okno apsidy a hlavní vstup do lodi s ústupkovým raně gotickým portálem. Nad renesanční klenbou lodi se na půdě dochovaly dvě vrstvy středověkých omítek. Mladší z nich přiléhala k rovnému stropu. Starší plynule přechází na obě štítové zdi. Je zřejmé, že loď byla po velké raně gotické přestavbě otevřena do podstřeší. Vzhledem k absenci ostrého obrysu omítaných ploch na štítových zdech můžeme vyloučit existenci prkenného podbití krovu, které by imitovalo klenbu. Při pohledu z lodi tedy byla patrná kompletní konstrukce krovu.
Rozsáhlá přestavba lodi je pozoruhodná hlavně slohovým výrazem. Dosavadní bádání ji bez váhání zařazovalo do románské etapy, přičemž bralo v potaz pouze stávající apsidu. Při absolutní dataci však musíme přihlížet v prvé řadě k tvarosloví jižního lomeného portálu. Jeho raně gotická profilace řadí přestavbu lodi do 2. poloviny 13. století, přičemž vyloučen není ani přesah do následujících desetiletí. Románské dozvuky u raně gotické přestavby neustupovského kostela nejsou neobvyklé. V jihovýchodní části středních Čechách nalezneme hned několik raně gotických kostelů s apsidou.
Z architektonických prvků a konstrukcí středověkého jádra neustupovského kostela je vůbec nejzajímavější dřevěný portál v průchodu mezi prvním patrem věže a (zaniklou) tribunou. Nevíme, že by se někde jinde v Čechách a na Moravě dochoval další takový dřevěný portál ze stejného období. To samozřejmě neznamená, že neexistovaly. Zatím vedeme v patrnosti dva románské kostely (v Jankově a Poříčí nad Sázavou), kde se ve vstupech v úrovni prvních pater věží také uplatňovaly podobné masivní dřevěné rámy.