Milena Hauserová, Jitka Poláková, Martin Stočes a kol.
Kostel v Aldašíně


Památky středních Čech 2015/29, str: 1–19
Rubrika: Studie

Odkaz pro citaci: http://www.pamatkysc.cz/clanek.php?ID=70

Porozumění příběhu, který se skrývá ve výpovědi historických staveb, je jednou ze součástí výuky stavebněhistorického průzkumu na fakultě architektury ČVUT. Výuka stavebněhistorického průzkumu je určena studentům magisterského studia, kteří usilují o hlubší průpravu v zacházení se stavebními památkami a v jejich průzkumech. Na základní průpravu v dokumentaci a terénním průzkumu navazuje v posledním ročníku magisterského studia seminář prohlubující poznání širšího kontextu dějin zkoumaných staveb. Již čtvrtým rokem se výuka zaměřuje vždy na jeden zajímavý, složitý a přitom nepříliš rozsáhlý objekt. Jeho vznik, utváření a proměny se studenti snaží pochopit v co nejširším kontextu, co nejúplněji a s uplatněním pohledů i dalších disciplin, které doplňují a rozvíjejí pohled stavebního historika. Výběr zájmových objektů se z praktických důvodů obrací ke středočeským památkám v bližším zázemí Prahy. Každý ze zúčastněných studentů se stává garantem jednoho z důležitých segmentů pohledu. Po důkladné rekognoskaci v terénu a po společně provedené stavebněhistorické analýze se zahájí práce v jednotlivých výsecích: přírodní poměry, dějiny osídlení, dějiny správy území, typologické srovnávací studium na úrovni urbanistické i na úrovni stavebních druhů, srovnávací studium konkrétních stavebních řešení, výtvarných motivů apod. Studenti během semestru podávají průběžné zprávy o postupu svého výzkumu, které se navzájem konfrontují. Závěrečná syntéza probíhá formou kolokvia, na němž se propojí výsledky všech dílčích pohledů. Výsledky výzkumu kostela v Aldašíně byly shrnuty do předložené zprávy, která dává nahlédnout do metod a výsledků společné práce. Výzkum kostela v Aldašíně se díky badatelsky připravenému prostředí se mohl opřít zejména o výsledky archeologického výzkumu osídlení Černokostelecka, o poznání hlavních rysů jeho dynamiky a propojit je s poznáním stavebních dějin kostela a jeho zázemí. Průzkum aldašínského kostela ukázal, že drobná a zdánlivě prostá barokní stavba, o níž se předpokládalo, že vznikla jako novostavba na místě staršího předchůdce, může přinést překvapivá zjištění o složitém stavebním vývoji. Průzkum vyústil identifikací středověkého jádra stavby a porozuměním sledu jeho mladších proměn. S tudenti si ověřili přínos srovnávacího studia sakrální architektury v regionu, konkrétně zakusili, jak historické poznání dovoluje porozumět sledovaným stavebním jevům do větší hloubky. Konkrétní zkušenost s krajinou a přírodním prostředím dovolila lépe domyslet dopad životních podmínek na dění v zázemí sledované stavby a pochopit hnací momenty jejích proměn i důvody někdy dlouhého setrvávání bez věších stavebních úprav. Cílem výuky bylo totiž sledovat celou šíři příběhu stavby. Vedle stavebních proměn samotných se předmětem výzkumu staly i pohnutky k setrvání podoby stavby beze změn, hledaly se důvody regresí i jejich dopad. Na pozadí výzkumu stavby jsme se snažili zahlédnout měnící se obraz historického životního prostředí a lidí v něm. Při konfrontaci s originály písemných pramenů si studenti architektury uvědomili, co v praxi obnáší víceoborovost stavebněhistorického zkoumání a jak nezastupitelná je zde spolupráce s kolegy historiky. Díky archeologickému poznání sředověkého osídlení regionu se náš pohled prohloubil o jinak obtížně dostupné horizonty. Spolupracovali jsme i se specialisty na přírodní prostředí a historii zemědělství. Všechny poznatky o kostele v Aldašíně byly získány pozorováním bez jakéhokoliv zásahu do stavby. Promýšleli jsme pro to velmi vážně i meze našeho poznání a jejich důsledky pro určitost našich závěrů. Počítáme proto s tím, že při využití destruktivních a dalších speciálních metod bude možné naznačené hypotézy ověřit, zpřesnit a doplnit. K sestavení tohoto textu přispěly více než dvě desítky studentských seminárních prací věnovaných v průběhu posledních let různým aspektům tématu Černokostelecka, jeho památek a obrazu historické krajiny. Propracování některých detailů, které výrazně přesáhly rozsah výuky, a pořízení mapových podkladů a základní dokumentace podpořil sudentský grant Historické vrstvy krajiny Černokostelecka (J.SGS14/086/OHK1/1T/15, řešitel J. Poláková, odborný garant M. Hauserová). Vhled do historickýchi pramenů a orientaci v nich nám umožnili P. Kodera (NTM), R. Gája a J. Hansová (NPÚ), V. Vaněk (Státní okresní archiv Kutná Hora) a R. Kuprová (Národní archiv). Výzkum bylo možné provést díky mimořádnému pochopení a vstřícnosti duchovní správy z Kostelce nad Černými lesy a obětavé součinnosti místních.