Ludmila Maděrová
Lapidárium v Benátkách nad Jizerou


Památky středních Čech 2014/28, str: 70–74
Rubrika: Materiálie

Odkaz pro citaci: http://www.pamatkysc.cz/clanek.php?ID=46

Lapidárium shromažďuje sochy, které díky špatnému stavu již nebylo možné ponechat v exteriéru. Pocházejí až na několik výjimek z areálu zámku v Benátkách nad Jizerou a ve většině případů je pojí i doba vzniku, kterou je 18. století. V Benátkách nad Jizerou působil sochař František Adámek (1713–1779). Jeho pracemi jsou alegorické sochy v zámeckém areálu i některé ze soch osazených na ohradní zdi kostela sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem. Z V Benátkách působil i Jan Lang (1693–1749), o kterém však nemáme mnoho záznamů. Některými autory je Langovi připisována socha Panny Marie kojící a sochy antických bohů v Benátkách. Konkrétní podíl jeho prací přímo v místě není zatím přesvědčivě doložen. Lze však předpokládat, že oba sochaři pro město pracovali. Určení autorství i podíl prací jednotlivých sochařů zhoršuje i celkově špatný stav soch, kdy velká část původních modelací již není zachována. Pro Benátky nad Jizerou je důležitým faktorem i blízkost Lysé nad Labem, která byla za svého rozkvětu v době Františka Antonína Šporka významným kulturně uměleckým místem. Špork spolupracoval při tvorbě svých realizací s Matyášem Bernardem Braunem. Kromě doby vzniku je spojujícím faktorem této skupiny sochařských děl také použitý materiál, kterým je lokální pískovec. Náleží k sedimentům svrchní křídy české křídové pánve a to konkrétně jizerskému souvrství. Jedná se o jemnozrnný okrovožlutý pískovec, který byl díky své struktuře vhodný pro sochařskou práci, protože umožňoval velmi jemné propracování modelačních detailů. Navíc byl lehce dostupný v celém regionu. Na druhou stranu se však nejedná o dlouhodobě příliš odolný materiál. V kameni dochází ke změnám, které mají za následek jeho výraznou hloubkovou korozi. Další negativní vliv měly opravné zásahy prováděné v minulosti, kdy ve snaze o obnovu modelací a konzervaci docházelo k překrytí povrchu neprodyšnými materiály, které degradaci kamene ještě urychlily. Tyto aspekty spolu s povětrnostními vlivy (zámrazové cykly, kyselé deště) zapříčinily stávající podobu soch. Benátky nad Jizerou jsou městem mimořádně bohatým na sochařskou výzdobu. V roce 1937 je zmiňováno restaurování celkem 22 kamenných soch a váz na území města. Restaurování a opravy souboru probíhaly během 20. století několikrát. Kromě uvedené velké akce v roce 1937, proběhly další práce v 60. a 80. letech. I přes tyto snahy řada soch zanikla či je dnes v torzálním stavu. Ve vztahu k záchraně zbývajících originálů bylo přistoupeno k jejich postupnému umísťování v interiéru. Od roku 2005 potom byly sochy po provedení konzervace postupně osazovány v prostorech stávajícího lapidária. V následující etapě je třeba řešit jejich náhradu na původních místech tak, aby nedocházelo k ochuzení prostředí a byly zachovány pohledové a urbanistické souvislosti.