Obsah čísla 1/2014

Číslo vyšlo 31. 8. 2014.


Studie

Karel Kibic ml., Vladimír Jakub Mrvík, Průzkum kostela sv. Václava v Přistoupimi. str. 1–18.
Příspěvek informuje o průzkumu kostela sv. Václava v Přistoupimi, zpracovaného při příležitosti opravy fasád. Kostel byl považován za novostavbu z konce 17. století, ovšem odkryté detaily na západním průčelí již delší čas upozorňovaly na složitější stavební vývoj. Kostel byl nově zaměřen, operativní průzkum a dokumentace v průběhu opravy doplnil výzkum archivních materiálů, který upozornil na velmi složitou majetkovou strukturu obce až do počátku... [DETAIL]
Jan Kypta, Filip Laval, Zdeněk Neustupný, Archeologický výzkum kostela sv. Václava v Přistoupimi u Českého Brodu. str. 19–24.
Výsledky archeologického výzkumu se shodují se závěry souběžně realizovaného průzkumu fasád. V roce 2012 byly podél celého obvodu kostela vyhloubeny široké rýhy pro uložení konstrukcí, které by měly snížit vlhkost zdiva. Objeveny přitom byly různé opěrné konstrukce. Statické poruchy provázely kostel od nejstarší stavební etapy. Pod terénem bylo možné dobře rozpoznat rozsah dochovaného zdiva středověkého jádra kostela (známe délku a šířku lodi),... [DETAIL]
Jan Žižka, O klášteře augustiniánů poustevníků Svaté Dobrotivé v Zaječově. str. 25–26.
Následující článek Pavla Zahradníka je vynikajícím a zásadním podkladem pro provedení a vyhodnocení vlastního průzkumu klášterních staveb. Autor vytěžil maximum pramenů, které jsou k dispozici. Mezi nimi však vyniká pozoruhodná práce barokního historiografa augustiniána P. Valentina Weidnera, zachycující dějiny kláštera od 20. let 17. století, přes jeho obnovení v roce 1676 až do druhého desetiletí 18. století. V roce 1999 byl v rámci přípravy žádosti... [DETAIL]
Pavel Zahradník, Stavební a historický vývoj kláštera řádu augustiniánů poustevníků ve Svaté Dobrotivé. str. 27–52.
Článek se zabývá stavebním a historickým vývojem kláštera řádu augustiniánů poustevníků na Ostrově (později zvaném u Svaté Dobrotivé), kterému dosud nebyla v historické ani uměleckohistorické literatuře věnována příliš velká pozornost. Příspěvek vychází výhradně z průzkumu archivních pramenů, doplněného literaturou; není tedy založen na průzkumu samotné stavby kostela a kláštera, který jistě přinese četné další poznatky. Klášter byl... [DETAIL]

Materiálie

Jan Kypta, Zdeněk Neustupný, Jan Veselý, K stavebnímu vývoji severního parkánu hradu Českého Šternberka. str. 53–63.
V roce 2007 proběhl drobný záchranný archeologický výzkum v severním paráku hradu. Nalezeno bylo zdivo středověké parkánové hradby, které dokládá že původně byl parkán na této straně podstatně menší než dnes. K jeho výraznému půdorysnému rozšíření došlo až v raném novověku. V roce 2009 proběhl průzkum parkánové hradby, který přinesl především poznatky ohledně renesanční stavební etapy. Zbytky omítky se sgrafitovou výzdobou a hlazenými... [DETAIL]
Eva Vyletová, Obnova zámeckého areálu v Benátkách nad Jizerou. str. 64–69.
Článek pojednává o obnově zámeckého areálu v Benátkách nad Jizerou. Pozornost byla zaměřena na vybrané objekty, jejichž obnova probíhala v posledním desetiletí. Na příkladech uvedených objektů bylo poukázáno na problematiku obnovy z hlediska památkové péče ale i dalších aspektů zejména technologických, se kterými bylo nutné se během oprav vyrovnat. Zvláštní pozornost byla věnována zámeckému kostelu Narození Panny Marie, která může být příkladem... [DETAIL]
Ludmila Maděrová, Lapidárium v Benátkách nad Jizerou. str. 70–74.
Lapidárium shromažďuje sochy, které díky špatnému stavu již nebylo možné ponechat v exteriéru. Pocházejí až na několik výjimek z areálu zámku v Benátkách nad Jizerou a ve většině případů je pojí i doba vzniku, kterou je 18. století. V Benátkách nad Jizerou působil sochař František Adámek (1713–1779). Jeho pracemi jsou alegorické sochy v zámeckém areálu i některé ze soch osazených na ohradní zdi kostela sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem. Z V... [DETAIL]
Martin Hůrka, Kamenný most u Vyšehořovic. str. 75–78.
Současná zvýšená pozornost vyšehořovickému mostu přes Výmolu ležícímu na silnici Vyšehořovice-Vykáň byla vyvolána jeho akutním ohrožením. V brzké době má být zbořen a nahrazen betonovým prefabrikátem. Předložený článek slouží zejména jako apel mající za cíl jeho záchranu. Vyšehořovický most je totiž jednou z posledních památek mostního stavitelství 1. poloviny 19. století na toku Výmoly. Jedná se o dvouobloukový kamenný (pískovcový) most,... [DETAIL]

Kronika

Milena Hauserová, Jak ho znám – Janu Žižkovi k šedesátinám. str. 79 [DETAIL]

Recenze

Květa Křížová, Sršeň Lubomír: Malované drobné portréty, sbírka oddělení starších českých dějin Národního muzea . str. 80 [DETAIL]




Výběr čísla:

Rok: 2017. Čísla: 1 | Rocenka |
Rok: 2016. Čísla: 1 | 2 | Rocenka |
Rok: 2015. Čísla: 1 | 2 | Rocenka |
Rok: 2014. Čísla: 1 | 2 | Rocenka |
Rok: 2013. Čísla: 1 | 2 | Rocenka |
Rok: 2012. Čísla: 1 | 2 | Rocenka |