Obsahy časopisu




Památky středních Čech, ročník 31 (2017)2

Číslo 2 [DETAIL]


Studie

Petr Gláser, Ludmila Maděrová, Zdeněk Štaffen, Problematika péče o (barokní) památky z pojizerského pískovce. str. 1–19.
Příspěvek se věnuje problematice kamenosochařských barokních památek, provedených z pojizerského pískovce, tedy soch na Mladoboleslavsku.
Po nastínění geologické situace a složení pojizerského pískovce jsou uvedeny jeho vlastnosti jako kamenosochařského materiálu. Malá trvanlivost zde kontrastuje s výbornými vlastnostmi pro sochařskou práci. Práce se dále zabývá obnovou těchto kamenosochařských děl, která měla své počátky již v 19. století. Na...
[DETAIL]
Jindřich Nusek, Budování a původní podoba Čínského pavilonu ve Vlašimi. str. 20–26.
Rešeršně založený text přibližuje průběh výstavby a výzdoby Čínského pavilonu ve vlašimském parku v letech 1780–1783. Prvně uvádí autora projektu (Philipa Aignera) i autora hlavní malované výzdoby (Michla Huebra) a připomíná sérii řemeslníků, spojených s dílčími úkoly. Ti pocházeli při přípravě modelu převážně z auerspergského panství Enns v Horních Rakousích a při vlastní výstavbě pavilonu pak z vlašimského panství i dalších... [DETAIL]
Šárka Kolářová, Historické saně v podobě lva ze zámku Březnice. str. 27–38.
Historické saně z březnického zámku spadají do málo početné typologické skupiny středoevropských barokních slavnostních figurálních saní, pro které se ujal výraz Figuren-reitschlitten. Jejich nezaměnitelným znakem je plnoplastické zvířecí tělo sloužící jako sedadlo, doplněné v zadní části sedákem (kozlíkem) pro jezdce řídícího spřežení. Sestávají z plnoplastické figury lva, kterou můžeme rámcově zařadit do 1. poloviny 18. století, a... [DETAIL]

Materiálie

Viktor Kovařík, Pavel Zahradník, Tři zaniklé barokní sochařské památky na Kladensku a Slánsku – Slaný, Zvoleněves, Koleč. str. 39–54.
Článek pojednává o třech zaniklých či jen torzálně dochovaných a v průběhu 17. a 18. století tolik populárních barokních sochařských monumentálních památek typu mariánských a trojičních sloupů. Právě probíhající soupis mariánských, trojičních a dalších světeckých sloupů a pilířů zachytil na území dnešního okresu Kladno celkem dvacet předmětných památek. Dvě z nich se do současnosti vůbec nedochovaly, třetí pouze v torzální... [DETAIL]
Eva Vyletová, Dvě podoby výklenkové kaple v Horní Rokyté. str. 55–59.
Památky drobné sakrální architektury, které jsou důležitou součástí obrazu české krajiny, stojí z hlediska průzkumů spíše na okraji zájmu. Více pozornosti jim bylo v poslední době věnováno v souvislosti s jejich opravami. Při nich se pak s ohledem na stav a míru poškození obvykle řeší otázka obnovy zaniklých nebo neodbornými opravami deformovaných částí.
Nálezy zjištěné při odstraňování omítek dokládají stavební...
[DETAIL]

Zprávy

Eva Volfová, Zateplování exteriérů historických budov – vyjádření památkové garantky. str. 60–62.
Dodatečné zateplování budov, a to zejména exteriérové, je obecně vnímáno jako poměrně kontroverzní problematika. Zvláště k dodatečnému zateplování fasád historických budov kontaktním způsobem se památková péče staví odmítavě, jelikož se projevuje nevhodně tzv. na první pohled, protože dochází ke změnám až zkomolením jejich celkového vzhledu. Lze doporučit, aby se ke každému záměru zateplení historické budovy přistupovalo individuálně a... [DETAIL]

Číslo 1 [DETAIL]


Studie

Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný, Středověká sídla v prostoru Velkého a Malého Blaníku. str. 1–11.
Hora Blaník (střední Čechy, okres Benešov) patří k význačným lokalitám česné národní mytologie. Podle legendy by mělo v jejím nitru dřímat vojsko rytířů, kteří Čechům pomohou v těžkých chvílích. Předkládaný článek se však zabývá třemi reálnými archeologickými památkami Velkého Blaníku a o něco nižšího Malého Blaníku. Obě hory leží těsně vedle sebe a představují výraznou krajinnou dominantu. Na temeni Velkého Blaníku se... [DETAIL]
Jan Kypta, Jan Veselý, K stavebnímu vývoji tzv. dolního zámku a severního parkánu hradu Českého Šternberka. str. 12–29.
Dodnes obydlený hrad Český Šternberk zaujímá temeno úzké skalnaté ostrožny nad řekou Sázavou (střední Čechy; okres Benešov). Byl založen ve 13. století a poté prošel složitým stavebním vývojem. Nejvyšší místo zaujímá středověké hradní jádro. Pod ním je situován tzv. dolní zámek. Ten sestává z nádvoří a jediné budovy, jejíž dnešní architektonický výraz vychází z rozsáhlé barokní přestavby. Proto (v kontrastu se starobyle... [DETAIL]
Hana Prixová Dvorská, Architektonické souvislosti renesančního kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Hospozíně. str. 30–44.
Na přelomu 16. a 17. století vznikla ve středních Čechách zajímavá skupinka renesančních sakrálních staveb, které se v několika ohledech vymykají místní soudobé produkci. Jedná se o tři kostely – Stětí sv. Jana Křtitele v Hospozíně, sv. Kateřiny Alexandrijské ve Velvarech a o špitální kostel sv. Jiří, rovněž ve Velvarech. Již v 60. letech 20. století Eva Šamánková správně upozornila na jejich spojitost. I když své teze blíže nerozvedla, dnes... [DETAIL]
Jaroslav Horáček, Starý kostel sv. Petra Pavla v Čestíně a jeho zánik ve světle archivní korespondence. str. 45–52.
Starý románský kostel sv. Petra a Pavla v Čestíně nedaleko Uhlířských Janovic (nyní okres Kutná Hora) se v padesátých letech 19. století nacházel ve špatném stavu: základy byly podmáčené a zdivo rozrušené mnohými trhlinami. Špatný stav ale i stísněnost kostela, to byly argumenty místních farníků, kteří prostřednictvím kácovské správy panství žádali o řešení nastalé situace. Ihned byly provedeny drobné opravy, jež ale neuspokojivý... [DETAIL]

Materiálie

Alfréd Schubert, O kolínské a kouřimské chodníkové mozaice. str. 53–64.
Autor v úvodu konstatuje, že starší venkovní dlažby jsou významnou, doposud nedoceněnou součástí památkového fondu. Ve svém příspěvku se věnuje specifickému způsobu výdlažby chodníků, uplatňovanému na konci 19. a na počátku 20. století v Kolíně, Kouřimi i některých dalších městech a obcích v okolí. Jako materiál byly používány místní metamorfované horniny, které mají břidličnatou strukturu a lze je proto snadno dělit v podélném směru. Lze... [DETAIL]

Zprávy

Dita Roubíčková, Nové národní kulturní památky Středočeského kraje. str. 65–67.
V pondělí 20. 2. 2017 na svém zasedání vláda ČR schválila návrh MK ČR na prohlášení 15 nemovitých kulturních památek za národní kulturní památku. Středočeský kraj si tímto nyní připsal hned pět nových národních kulturních památek:
– Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi
– Vodní elektrárna v Poděbradech
– Krematorium v Nymburce
– Zámek s parkem v Brandýse nad Labem
– Sokolovna v Rakovníku
[DETAIL]

Kronika

Ladislav Špaček, Zdenka Poliačiková, In memoriam ing. Zdeňky Mladé. str. 68 [DETAIL]



Památky středních Čech, ročník 30 (2016)2

Číslo 2 [DETAIL]


Studie

Jan Kypta, Jan Veselý, Středověká architektura kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neustupově. str. 1–17.
V jádru románský farní kostel v obci Neustupov (střední Čechy, okres Benešov) prošel složitým stavebním vývojem; předkládaný článek se zaměřuje pouze na dvě nejstarší etapy. Na kostelní okrsek bezprostředně navazuje areál vrchnostenského sídla, jehož počátky lze hledat hluboko v minulosti. Polohu nejstaršího šlechtického sídla ale můžeme určit jen orientačně, a to podle zvýšeného vstupu na tribunu na severní straně věže. Jádro... [DETAIL]
Michaela Ramešová, Renesanční portály kostelů v Chrudimi a Čáslavi. str. 18–36.
Příspěvek představuje výsledky dokumentace portálu kostela sv. Kateřiny v Chrudimi a sv. Petra a Pavla v Čáslavi řazených k širšímu okruhu děl portálové architektury, jež reflektovala renesanční motivy šířené z okruhu Benedikta Rieda. Na obou portálech došlo k specifickému prolnutí tzv. gotických a renesančních prvků. Důvody jednotlivých řešení lze nově zhodnotit právě na základě důsledného poznání obou památek a interpretace zjištění.... [DETAIL]
Viktor Kovařík, Pavel Zahradník, Mariánský sloup na Palackého náměstí v Hořovicích, k jeho historii, transferům a peripetiím oprav i restaurování v minulosti. str. 37–51.
Článek pojednává o jedné z nemnoha v průběhu 17. a 18. století tolik populárních sochařských monumentálních památek typu mariánských a trojičních sloupů na území Berounska, sloupu se sochou Panny Marie Immaculaty v Hořovicích. Sloup, jehož přesné datum vzniku bohužel dosud není znám, pochází patrně z doby po morové ráně, která zasáhla Čechy v roce 1713. Sochařskou výzdobu sloupu není dosud možné na základě dnešního stavu bádání... [DETAIL]

Materiálie

Jan Kypta, Alena Nachtmannová, Zdeněk Neustupný, Zaniklá středověká a raně novověká vesnice Janovice na Černokostelecku. str. 52–58.
Výzkum vesnického osídlení v širším okolí Kostelce nad Černými lesy (okres Kolín) představuje jeden z mezníků české archeologie pozdního středověku. V 60.–70. letech minulého století zde probíhal systematický povrchový průzkum zaniklých sídel, jejichž relikty jsou dosud patrné na povrchu dnešního terénu v lesních. Přednostně tehdy byly zkoumány vesnice založené ve 13. století a zaniklé ve 14.–15. století. V lesích v okolí Kostelce se... [DETAIL]
Jan Fiřt, Jan Dienstbier, Nástěnné malby v kostele sv. Havla na Zbraslavi. str. 59–64.
Příspěvek se věnuje souvislostem pozoruhodných maleb, které se dochovaly v kostele sv. Havla na Zbraslavi. Malby vymalované na západní stěně lodi kostela dosavadní bádání vesměs pomíjí, což patrně souvisí i s tím, že před restaurováním v roce 2006 byly pro nánosy špíny prakticky nečitelné nebo částečně zcela zakryté. Z hlediska výtvarné kvality se přitom jedná o výjimečnou památku byť fragmentární stav dochování a lokální poškození... [DETAIL]
Hanka Müllerová, Dokumentace lidových staveb v díle Barbory Hoblové. str. 65–92.
Barbora Hoblová (1852–1923) se věnovala široce zaměřeným národopisným výzkumům na Mladoboleslavsku a sociální a osvětově emancipační práci v ženském hnutí. Při zpracovávání pozůstalosti Hoblové se ukázalo, že její výzkumy byly mnohem širší, zahrnovaly všechny oblasti života, hodně si všímala i sociálních vztahů. Kromě písemných záznamů je v pozůstalosti i sešit formátu A5, který obsahuje kresby různého zemědělského nářadí,... [DETAIL]
Stanislav Plešmíd, Karel Foud, Okna roubeného lidového domu na Zbirožsku a Křivoklátsku v proměnách času. str. 93–101.
Okno je nedílnou součástí architektury, lidové, městské, vrchnostenské, sakrální, technické a jiné. Vzniká jako produkt prvoplánového návrhu objektu, jako jeden z prvních tesařských nebo truhlářských prvků je vyměňován a ve zvýšené míře také podléhá módním trendům a požadavkům doby. Vývoj oken roubených domů středočeského typu na Křivoklátsku a Zbirožsku probíhá paralelně již od středověku, až se ustálil na typickém vzhledu a... [DETAIL]

Recenze

Kateřina Adamcová, Jakub Ďoubal, Kamenné památky Kutné Hory: Restaurování a péče o sochařská díla. Litomyšl 2015, ISBN 978-80-7395-905-0. str. 102–103 [DETAIL]

Zprávy

Dita Roubíčková, Vladimír Rišlink, Středočeské památky a cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v roce 2016. str. 104–105.
Za rok 2015 byla z oblasti středních Čech vybrána do třetího ročníku Ceny NPÚ realizace památkové obnovy, která z hlediska péče o kulturní dědictví představuje nejen nezanedbatelný úspěch, ale i přínos k jeho pozitivní propagaci. Do celostátního kola byla v kategorii Obnova památky, restaurování nominována obnova tvrze v Hradeníně.
V roce 2014 získalo tvrz prostřednictvím Středočeského kraje Regionální muzeum v Kolíně, které po náročné...
[DETAIL]

Kronika

Vzpomínka na Jindřicha Rineše. str. 106 [DETAIL]

Bibliografie

Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2015). str. 107–112 [DETAIL]

Číslo 1 [DETAIL]


Editorial

Vojtěch Láska, Jubileum časopisu. str. 1–2.
V poslední době snad neuplyne měsíc, kdy bychom si nepřipomínali různá jubilea a výročí. Jedno výročí je však významné zvláště pro nás. Je to třicet let od vydání prvního čísla časopisu Památky středních Čech. Třicetileté výročí tu není pouhým abstraktním symbolem plynutí času, ani pouhou vzpomínkou na uplynulou událost, nýbrž časovým úsekem, který se před námi představuje jako ucelené dílo, vytvářené plynule po celé tři... [DETAIL]

Studie

Pavel Kroupa, Ke slohu tří gotických portálů z druhé poloviny 13. století. str. 3–12.
Obsahem této statě je úvaha o některých slohových souvislostech tří českých monumentálních portálů ze druhé poloviny 13. století. Dva z nich jsou ve středních Čechách, třetí je ve východních Čechách. Jedná se o severní portál v Hradišti nad Jizerou, o severní portál kostela sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem a o západní portál klášterního kostela v Polici nad Metují. Významným znakem spojujícím všechny tři studované... [DETAIL]
Alena Nachtmannová, Vladislav Razím, Záchrana a konzervace hradu Krakovce v první polovině 20. století. str. 13–34.
Článek vychází z podrobné archivní rešerše zaměřené na průběh záchrany a konzervace zříceniny hradu Krakovce (okres Rakovník) v průběhu 1. poloviny 20. století. Krakovec představuje jednu z nejvýznamnějších architektonických památek doby předhusitské v Čechách. Hrad byl vystavěn v 80. letech 14. století předním dvořanem krále Václava IV. Jírou z Roztok, stavbu nejspíše realizovala dvorská stavební huť.
Čtyřkřídlá dvoupatrová stavba...
[DETAIL]
Jaroslav Horáček, Jubileum Františka X. Beneše – Průkopník památkové péče v Čechách a jeho konzervátorské aktivity v klášteře v Sedlci u Kutné Hory. str. 35–42.
Předkládaný příspěvek se zabývá doposud málo známou postavou konzervátora Františka X. Beneše (1816–1888), jehož dvousté jubileum od narození si v letošním roce připomínáme. Beneš náleží do první generace konzervátorů Ústřední komise pro zachování a zkoumání stavebních památek ve Vídni, jmenovaných v průběhu let 1854–1855. Počátky Benešova zájmu o historii a pamětihodnosti však krystalizovaly již v druhé polovině 40. let při... [DETAIL]
Jan Kypta, Alena Nachtmannová, Jan Veselý, Obytná budova s renesančním jádrem v areálu tzv. starého zámku ve Voticích. str. 43–60.
Autoři článku podrobně prezentují výsledky stavebněhistorického průzkumu obytné budovy v areálu tzv. starého zámku v městečku Votice na jihu Středočeského kraje (okres Benešov). Paralelně byla provedena i rešerše písemných pramenů. Areál zámku do poloviny 18. století plnil roli trvalého vrchnostenského sídla. Osudovým byl velký požár roku 1746. Ačkoli byl areál poté stavebně obnoven, už nikdy nesloužil jako sídlo vrchnosti. Vlastní zámek byl... [DETAIL]

Materiálie

Jan Kypta, Filip Laval, Jiří Marounek, Zdeněk Neustupný, Raně středověké hradiště u Dojetřic v Posázaví – Digitální model terénu v praxi památkové péče. str. 61–67.
Na příkladu raně středověkého hradiště u Dojetřic (okres Benešov, Středočeský kraj) lze dobře ukázat limity dosavadní ochrany takových archeologických lokalit, které byly sice zaneseny do Ústředního seznamu kulturních památek, ale po řadu desetiletí chybělo jejich přesné polohopisné zaměření. Prostorové vymezení předmětu ochrany tedy bylo nutně orientační. Autoři článku proto pořídili podrobný celkový plán lokality na základě... [DETAIL]

Recenze

Recenze. str. 68–71 [DETAIL]

Kronika

Kronika. str. 72 [DETAIL]



Památky středních Čech, ročník 29 (2015)2

Číslo 2 [DETAIL]


Studie

Milena Hauserová, Jitka Poláková, Martin Stočes a kol., Kostel v Aldašíně. str. 1–19.
Porozumění příběhu, který se skrývá ve výpovědi historických staveb, je jednou ze součástí výuky stavebněhistorického průzkumu na fakultě architektury ČVUT. Výuka stavebněhistorického průzkumu je určena studentům magisterského studia, kteří usilují o hlubší průpravu v zacházení se stavebními památkami a v jejich průzkumech. Na základní průpravu v dokumentaci a terénním průzkumu navazuje v posledním ročníku magisterského studia... [DETAIL]
Jiří Kupka, Věra Kučová, Historická kulturní krajina Osovska. str. 20–33.
Krajinná památková zóna Osovsko byla vyhlášena v roce 1996 k ochraně enklávy organicky vyvinuté harmonické kulturní krajiny se zbytky historicky vzniklých krajinářských úprav převážně z 18. a 19. století, včetně segmentů krajiny komponované. Tyto historické krajinářské úpravy jsou doplněny architektonickými dominantami kostelů, dvorů, zámků a dalších hodnotných staveb a souborů, spjatými se jmény majitelů zdejších panství Gersdorfů,... [DETAIL]
Jan Pešta, Eliška Nová, Zámecké sídlo v Osově. str. 34–53.
Mezi zajímavá, avšak poměrně málo známá barokní zámecká sídla středních Čech patří Osov na Berounsku. Zámek barokního původu byl naposledy upraven Václavem Palivcem ve 30. letech 20. století. Dodnes tvoří jádro mimořádně pozoruhodné krajinářské kompozice, která je chráněna jako krajinná památková zóna Osovsko. Ačkoli zámecký areál tvoří spolu s blízkým kostelem, připisovaným autorsky Anselmu Luragovi a Bartolomeu Scottimu,... [DETAIL]
Jan Kypta, Jan Veselý, Filip Laval, Zdeněk Neustupný, Barokní sýpka s renesančním jádrem v hospodářském dvoře v Olbramovicích. str. 54–68.
Článek je věnován stavebnímu vývoji barokní sýpky v areálu vrchnostenského hospodářské dvora v Olbramovicích (okres Benešov, střední Čechy). Dvoupodlažní zděná sýpka prošla v letech 2013–2014 kompletní obnovou. V průběhu stavebních prací byl proveden stavebněhistorický průzkum a archeologický výzkum. Získané poznatky uspokojivě objasnily poměrně složitý stavební vývoj. Výsledky dendrochronologické analýzy přesně datují některé... [DETAIL]
Petra Medříková, Portréty Auerspergů na zámcích Žleby a Slatiňany. str. 69–80.
Článek se zabývá portréty Auerspergů ze sbírek zámků Slatiňany a Žleby. Zaměřuje se na portréty z obou zámků jako na celek reprezentující jeden konkrétní rod; uvádí stručný přehled obrazů v souvislosti s portrétovanými osobnostmi, podanými chronologicky od prvního majitele z rodu Auerspergů, Jana Adama (1721–1795), až po Františka Josefa Auersperga (1856–1938) a jeho syna Vincence (1880–1919). Opomenuty nejsou ani podobizny jejich... [DETAIL]

Materiálie

Martin Hůrka, Tvrz v Horoušanech. str. 81–86.
Na základě nově objevených pramenů se podařilo prokázat existenci středověké tvrze v obci Horoušany (okres Praha-východ). Nejstarší známá zmínka o tvrzi se váže k roku 1636. V tomto roce je zmiňována jako spálená a s rozbořenými zdmi, což lze s velkou pravděpodobností považovat za následek událostí třicetileté války. Přesné umístění tvrze není dosud známo, avšak dle výše zmíněného pramene lze usuzovat, že se nalézala v bezprostřední... [DETAIL]
Vratislav Ryšavý, Nové poznatky ke stavbě zámku v Jemništi. str. 87–88.
Počátek stavby barokního zámku v Jemništi bude prakticky jistě pozdější než údaje v dosavadní literatuře (naposled 1715–1725), nejdříve až k roku 1717, kdy panství získal hrabě František Adam Trauttmansdorff. Konec stavby potvrzuje zápis o vysvěcení kaple dne 14. 1725 v matrice křtů příslušné farnosti Postupce. Obecné povědomí o existenci nového zámku dosvědčují občasná určení svědků a kmotrů křtů od počátku roku 1728. Doložená... [DETAIL]

Zprávy

Martin Hůrka, Vyšehořovický most z roku 1836 zbořen. str. 89–90.
Loňského roku byl v Památkách středních Čech publikován naléhavý příspěvek upozorňující na kamenný dvouobloukový most z roku 1836 ležící u Vyšehořovic na potoce Výmola, kterému hrozilo záměrné zboření a nahrazení mostem železobetonovým. Ve snaze zachránit tento most podal Národní památkový ústav návrh na prohlášení díla nemovitou kulturní památkou. Návrh však Ministerstvo kultury zamítlo, a tak již nic nebránilo vlastníkovi, aby... [DETAIL]

Bibliografie

Dita Roubíčková (ed.) Zdeněk Dragoun Blanka Kynčlová Olga Laniarová Zuzana Stádníková, Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2014). str. 94–100 [DETAIL]

Číslo 1 [DETAIL]


Studie

Kateřina Adamcová, Sochy na ohradní zdi kostela sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem, aneb „Když podstavce vyprávějí…“. str. 1–15.
Sochy na ohradní zdi kostela sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem patří společně se sochařskou výzdobou zdejší zámecké zahrady nejen k nejpozoruhodnějším sochařským souborům z období baroka, ale také k dílům, s nimiž je dosud spojeno mnoho nezodpovězených nebo neuspokojivě zodpovězených otázek, a to přesto, že se odedávna právem těší soustavnému zájmu badatelů. Intenzivní a setrvalý zájem historiků umění o uvedené sochařské soubory pramení... [DETAIL]
Dana Linhartová, Ke stavební historii Městského divadla v Mladé Boleslavi. str. 16–34.
Článek představuje pozoruhodnou architekturu mladoboleslavského divadla a také zveřejnění nejvýznamnějších návrhů a následné osvětlení vývojových peripetií, kterými prošla dotčená projektová dokumentace od prvotní schválené studie směrem k vlastní realizaci divadla. Přitom všechny varianty, tedy i nerealizované, jsou velmi kvalitně provedené, takže můžeme snad i litovat, že ve své době nebyly realizovány – když ne v Mladé Boleslavi, tedy... [DETAIL]
Petra Medříková, Život šlechtických rodin ve světle fotografií ze zámků Žleby a Slatiňany Auerspergové – Trauttmansdorffové – Batthyanyové. str. 35–49.
Článek se zabývá portrétními fotografiemi ze sbírek zámků Slatiňany a Žleby, které patřily ve sledovaném období Auerspergům a poté krátce Trauttmasdorffům. Sleduje zastoupení fotografií chronologicky i tematicky. Kromě toho, že si všímá ateliérových podobizen Auerspergů, jejich příbuzných a známých, dokládá, že průzkumem fotografií lze poměrně detailně rekonstruovat soukromý život rodiny Auerspergů na přelomu 19. a 20. století – jak... [DETAIL]

Materiálie

Marian Krucký, Jan Kypta, Jan Veselý, Středověký stavební vývoj kostela sv. Jiří na hradišti Libušíně Dodatek k soupisům románské architektury. str. 50–61.
Kostel sv. Jiří dnes stojí samostatně uprostřed akropole velkého raně středověkého hradiště Libušín, situovaného na vyvýšené ostrožně (okres Kladno, střední Čechy). Hradiště bylo pravděpodobně v 2. třetině 10. století vybudováno jako jeden z opěrných bodů po obvodu prvotní domény Přemyslovců. Doba, kdy Libušín přestává plnit úlohu pevnosti, spadá asi do 2. třetiny 11. století. Tomuto datování nasvědčují i písemné prameny z 12.–13.... [DETAIL]
Vratislav Ryšavý, Příspěvek ke stavebním dějinám zámku Nové Mitrovice u Přestavlk. str. 62–66.
Barokní zámek u Přestavlk (okres Benešov), zvaný tradičně Nové Mitrovice, který podle dosavadních údajů z literatury měl být dostavěn v roce 1736, byl podle jednoho zápisu z matriky pohřbů příslušné farnosti Prčice zřejmě stavěn ještě v následujícím roce 1737. Dne 23. 6. toho roku tam byl pohřben zednický tovaryš Jan Jiří Hübner. Stavba, na níž do té doby pracoval, je tu označena jako „Nová Vratislav“ (ex novo Wratislav). Při stavbě... [DETAIL]

Recenze

Recenze. str. 67–68 [DETAIL]



Památky středních Čech, ročník 28 (2014)2

Číslo 2 [DETAIL]


Studie

Jan Veselý, Jan Kypta, Eliška Nová, Obytná budova děkanství v Hořovicích. str. 1–14.
Městečko Hořovice se nachází ve středních Čechách (okres Beroun). Zdejší budova děkanství vyhořela v roce 2006 a od té doby se mění ve zříceninu. Průzkum domu (2006–2013) přinesl řadu poznatků o několika stavebních fázích. Výrazný předěl ve vývoji domu znamenala rozsáhlá přestavba na samém počátku 18. století. Od té doby se neměnil jeho půdorysný rozsah. Zachována zůstala i tehdejší dispozice, byť s dílčími změnami, které lze dobře... [DETAIL]
Martin Šanda, Renesanční podoba zámku ve Mšeci. str. 15–24.
Zámek Mšec (Kornhaus) se nachází na okraji stejnojmenného městečka v okrese Rakovník. Zdánlivě dosti nezajímavý objekt poněkud překvapivě prodělal v minulosti několik dosti zásadních úprav. Jejichž poznání umožnil nedávno proběhlý stavebně-historický průzkum, který se vedle terénního průzkumu mohl opřít i o obsáhlý archivní fond obsahující i řadu historických plánů z doby schwarzemberské držby. Drobné šlechtické sídlo je ve Mšeci doloženo... [DETAIL]

Materiálie

Šárka Kolářová, Kolekce barokních saní v tzv. Královnině křídle na hradě Křivoklátě
Poznámky k typologii a provenienci historických saní z českých a moravských šlechtických sbírek
. str. 35–45.
Článek poprvé představuje v odborné literatuře kolekci barokních saní, která je představená veřejnosti v tzv. Královnině křídle na hradě Křivoklátě. Kolekce představuje nejpočetnější sbírku barokních saní představenou veřejnosti v rámci České republiky. Úvodní část textu se zabývá historií sbírky a zasazuje vystavené exponáty do kulturně historického kontextu českých a moravských šlechtických sbírek, který se dotýká konfiskací... [DETAIL]
Eva Stará, Křtitelnice ve Svatém Janu. str. 46–48.
V kostele sv. Jana Nepomuckého ve Svatém Janu, obci nedaleko Sedlčan se nalézá cínová křtitelnice netypického tvaru. Jde o nádobu vyrobenou mezi léty 1706–1720 pražským novoměstským cínařem Janem Karlem Dieblem (1673–1720). S veškerou pravděpodobností šlo původně o užitkovou nádobu určenou na uchovávání léku, tzv. theriaca. Obdobná nádoba je uložena ve sbírkách Národního muzea v Praze a byla vyrobena pražským cínařem Kašparem Ondřejem Schödlem... [DETAIL]
Vratislav Ryšavý, Lovecký zámeček Huber. str. 49–51.
Obora byla zřizována na tehdejším černínském petrohradském panství od roku 1657 až do roku 1666, kdy měla být postavena vjezdní brána od tehdejšího černínského stavitela Marcella Ceresoly. V roce 1727 byl v oboře postaven lovecký zámeček s věncem doprovodných pavilonků (včetně kaple) po obvodu osmibokého nádvoří kolem zámečku. Architektem zámečku byl prakticky jistě tehdejší černínský stavitel František Maxmilián Kaňka. Zámeček má jednodušší... [DETAIL]
Irena Blažková, Benzínová pumpa v Milíně. str. 52–55.
Benzínová pumpa v Milíně je drobnou technickou památkou, dokládající vývoj automobilismu v českých zemích. Nezanedbatelná je i její architektonická hodnota, je zřejmé, že jde o kvalitní dílo, jednoduchých a čistých tvarů, upoutávající dominantním prvkem zastřešení. Je dokladem trvání a proměn funkcionalistického směru v poválečné architektuře Československa. V měřítku Středočeského kraje je milínské pumpa stavbou ojedinělou, protože podobná... [DETAIL]

Kronika

Kronika. str. 56–57 [DETAIL]

Recenze

Recenze. str. 58 [DETAIL]

Bibliografie

Dita Roubíčková (ed.), Zdeněk Dragoun, Linda Hajžmanová, Blanka Kynčlová Olga Laniarová, Zuzana Stádníková, Zuzana Vařeková, Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2013). str. 59–68 [DETAIL]

Číslo 1 [DETAIL]


Studie

Karel Kibic ml., Vladimír Jakub Mrvík, Průzkum kostela sv. Václava v Přistoupimi. str. 1–18.
Příspěvek informuje o průzkumu kostela sv. Václava v Přistoupimi, zpracovaného při příležitosti opravy fasád. Kostel byl považován za novostavbu z konce 17. století, ovšem odkryté detaily na západním průčelí již delší čas upozorňovaly na složitější stavební vývoj. Kostel byl nově zaměřen, operativní průzkum a dokumentace v průběhu opravy doplnil výzkum archivních materiálů, který upozornil na velmi složitou majetkovou strukturu obce až do počátku... [DETAIL]
Jan Kypta, Filip Laval, Zdeněk Neustupný, Archeologický výzkum kostela sv. Václava v Přistoupimi u Českého Brodu. str. 19–24.
Výsledky archeologického výzkumu se shodují se závěry souběžně realizovaného průzkumu fasád. V roce 2012 byly podél celého obvodu kostela vyhloubeny široké rýhy pro uložení konstrukcí, které by měly snížit vlhkost zdiva. Objeveny přitom byly různé opěrné konstrukce. Statické poruchy provázely kostel od nejstarší stavební etapy. Pod terénem bylo možné dobře rozpoznat rozsah dochovaného zdiva středověkého jádra kostela (známe délku a šířku lodi),... [DETAIL]
Jan Žižka, O klášteře augustiniánů poustevníků Svaté Dobrotivé v Zaječově. str. 25–26.
Následující článek Pavla Zahradníka je vynikajícím a zásadním podkladem pro provedení a vyhodnocení vlastního průzkumu klášterních staveb. Autor vytěžil maximum pramenů, které jsou k dispozici. Mezi nimi však vyniká pozoruhodná práce barokního historiografa augustiniána P. Valentina Weidnera, zachycující dějiny kláštera od 20. let 17. století, přes jeho obnovení v roce 1676 až do druhého desetiletí 18. století. V roce 1999 byl v rámci přípravy žádosti... [DETAIL]
Pavel Zahradník, Stavební a historický vývoj kláštera řádu augustiniánů poustevníků ve Svaté Dobrotivé. str. 27–52.
Článek se zabývá stavebním a historickým vývojem kláštera řádu augustiniánů poustevníků na Ostrově (později zvaném u Svaté Dobrotivé), kterému dosud nebyla v historické ani uměleckohistorické literatuře věnována příliš velká pozornost. Příspěvek vychází výhradně z průzkumu archivních pramenů, doplněného literaturou; není tedy založen na průzkumu samotné stavby kostela a kláštera, který jistě přinese četné další poznatky. Klášter byl... [DETAIL]

Materiálie

Jan Kypta, Zdeněk Neustupný, Jan Veselý, K stavebnímu vývoji severního parkánu hradu Českého Šternberka. str. 53–63.
V roce 2007 proběhl drobný záchranný archeologický výzkum v severním paráku hradu. Nalezeno bylo zdivo středověké parkánové hradby, které dokládá že původně byl parkán na této straně podstatně menší než dnes. K jeho výraznému půdorysnému rozšíření došlo až v raném novověku. V roce 2009 proběhl průzkum parkánové hradby, který přinesl především poznatky ohledně renesanční stavební etapy. Zbytky omítky se sgrafitovou výzdobou a hlazenými... [DETAIL]
Eva Vyletová, Obnova zámeckého areálu v Benátkách nad Jizerou. str. 64–69.
Článek pojednává o obnově zámeckého areálu v Benátkách nad Jizerou. Pozornost byla zaměřena na vybrané objekty, jejichž obnova probíhala v posledním desetiletí. Na příkladech uvedených objektů bylo poukázáno na problematiku obnovy z hlediska památkové péče ale i dalších aspektů zejména technologických, se kterými bylo nutné se během oprav vyrovnat. Zvláštní pozornost byla věnována zámeckému kostelu Narození Panny Marie, která může být příkladem... [DETAIL]
Ludmila Maděrová, Lapidárium v Benátkách nad Jizerou. str. 70–74.
Lapidárium shromažďuje sochy, které díky špatnému stavu již nebylo možné ponechat v exteriéru. Pocházejí až na několik výjimek z areálu zámku v Benátkách nad Jizerou a ve většině případů je pojí i doba vzniku, kterou je 18. století. V Benátkách nad Jizerou působil sochař František Adámek (1713–1779). Jeho pracemi jsou alegorické sochy v zámeckém areálu i některé ze soch osazených na ohradní zdi kostela sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem. Z V... [DETAIL]
Martin Hůrka, Kamenný most u Vyšehořovic. str. 75–78.
Současná zvýšená pozornost vyšehořovickému mostu přes Výmolu ležícímu na silnici Vyšehořovice-Vykáň byla vyvolána jeho akutním ohrožením. V brzké době má být zbořen a nahrazen betonovým prefabrikátem. Předložený článek slouží zejména jako apel mající za cíl jeho záchranu. Vyšehořovický most je totiž jednou z posledních památek mostního stavitelství 1. poloviny 19. století na toku Výmoly. Jedná se o dvouobloukový kamenný (pískovcový) most,... [DETAIL]

Kronika

Milena Hauserová, Jak ho znám – Janu Žižkovi k šedesátinám. str. 79 [DETAIL]

Recenze

Květa Křížová, Sršeň Lubomír: Malované drobné portréty, sbírka oddělení starších českých dějin Národního muzea . str. 80 [DETAIL]



Památky středních Čech, ročník 27 (2013)2

Číslo 2 [DETAIL]


Studie

Jitka Císařová, Rané realizace Kamila Hilberta – kostely sv. Štěpána v Kouřimi a sv. Petra a Pavla v Čáslavi. str. 1–6 [DETAIL]

Materiálie

Václav Hájek, Vladimír Jakub Mrvík, Průzkum bývalé tvrze v Bylanech. str. 7–18 [DETAIL]
Ondřej Drlík, Umělecká štuková výzdoba zámku v Louňovicích pod Blaníkem. str. 19–24 [DETAIL]
Jindřich Nusek, Zámek a město Vlašim na auerspergském plánu kolem roku 1754. str. 25–29 [DETAIL]
Jana Tichá, Vzkříšení sázavské sklárny Kavalierů – huti František (II. část). str. 28–30 [DETAIL]
Naďa Kubů, Průvodce po hradních expozicích na hradě Karlštejně II
Prezentace interiérů hradu po druhé světové válce
. str. 31–41 [DETAIL]
Vladislav Razím, Ze stavebněhistorických průzkumů archivu NPÚ ÚOP středních Čech v Praze (3. část). str. 42 [DETAIL]
Olga Novosadová, Jan Muk, Hrad Krakovec. str. 43–60 [DETAIL]

Recenze

Recenze. str. 61 [DETAIL]

Zprávy

Zprávy. str. 62–63 [DETAIL]

Bibliografie

Zdeněk Dragoun, Václava Horčáková, Blanka Kynčlová, Hana Martinková, Zuzana Stádníková, Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2012). str. 64–72 [DETAIL]

Číslo 1 [DETAIL]


Studie

A. Nachtmannová – V. Razím, Zánik kostela v Milostíně a jeho vzkaz dnešku. str. 0 [DETAIL]
D. Primusová – J. Žižka, Z oprav památek na Benešovsku. str. 0 [DETAIL]
L. Gottfried, Sto let hledání „ducha Karlštejna“. str. 0 [DETAIL]
Naďa Kubů, Průvodce po hradních expozicích na Karlštejně. Připomenutí památných exponátů v hradních prostorách do roku 1945. str. 0 [DETAIL]

Materiálie

V. Storm, Karlštejn v představách Břetislava Štorma. str. 0 [DETAIL]
B. Štorm, Úpravy Císařského paláce na Karlštejně. str. 0 [DETAIL]
M. Jančo, Příběh prezentace tzv. ložnice Karla IV. na Karlštejně (1898–1960). str. 0 [DETAIL]
M. Jančo, Zpráva o prohlídce hradu Karlštejna pracovníky památkové péče v roce 1959. str. 0 [DETAIL]
J. Tichá, Vzkříšení sklářské huti v Sázavě – I. část. str. 0 [DETAIL]
V. Dolínek, Lovecké pistole – doklady ze sbírek zámku Mnichovo Hradiště. str. 0 [DETAIL]



Památky středních Čech, ročník 26 (2012)2

Číslo 2 [DETAIL]


Materiálie

Ernest Fábik, Poslední roubené vesnické stavby na severním Benešovsku. str. 1–15 [DETAIL]
Petr Mandažiev, Vedlejší objekt (čp. 58) při Místodržitelském letohrádku a některé další stavby v pražské Stromovce. str. 16–31 [DETAIL]
Jana Svobodová, Železniční most Žampach poblíž Jílového u Prahy Technická památka a její obnova. str. 32–38 [DETAIL]
Vratislav Ryšavý, Původní plány pozdně barokní fary v Jesenici. str. 39–40 [DETAIL]
Jan Žižka, Ze stavebněhistorických průzkumů archivu NPÚ ÚOP středních Čech v Praze. str. 41 [DETAIL]
Olga Novosadová, Mojmír Horyna, Hořovice, Státní Zámek. str. 42–54 [DETAIL]
Jan Žižka, Několik poznámek k podobě „Nového“ zámku v Hořovicích. str. 55–64 [DETAIL]
Zdeněk Dragoun, Václava Horčáková, Blanka Kynčlová, Hana Martinková, Zuzana Stádníková, Pavlína Tejnecká, Památky středních Čech v odborném tisku (rok 2011). str. 65–72 [DETAIL]

Číslo 1 [DETAIL]


Materiálie

Jan Žižka, Myslivna čp. 19 v Horušicích – nedokončený dvůr sedleckého kláštera. str. 1–11 [DETAIL]
Petra Načeradská, K historii bývalé myslivny v Horušicích. str. 12–17 [DETAIL]
Vratislav Ryšavý, Další možná interpretace stavebního vývoje tzv. Nového zámku v Hořovicích. str. 18–29 [DETAIL]
Jiří Adamovič, Alfréd Schubert:, Historie zapsaná do skal – cesty zasekané do pískovcových skal v oblasti mezi Mšenem a Vidimí. str. 27–38 [DETAIL]
Alexandra Burešová, Obnovy fasád měšťanských domů severovýchodní strany náměstí Míru v Mělníku. str. 39–43 [DETAIL]
Jindřich Nusek, K architektonickým fragmentům z Vlašimi a Chotýšan. str. 47–49 [DETAIL]
Vladislav Razím, Zničené kostely severních Čech 1945-1989 aneb memento a dlouhé stíny minulosti. str. 50–59 [DETAIL]
Pavel Kroupa, Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí 1/2011 (rec.). str. 60 [DETAIL]